Letopisy Carlsbadu. Každý rok stovky stran a fotografií | E15.cz

Letopisy Carlsbadu. Každý rok stovky stran a fotografií

Budoucnost. Kvůli ní kronikáři zachycují události dneška a tvoří letopisy velkých měst i malých obcí.

Dobře vedená kronika má být věrným, nezkreslujícím zrcadlem života obce ve všech jeho složkách, mravním svědomím současníků a pramenem spolehlivého poučení budoucích pokolení. Citátu Františka Roubíka z Příručky vlastivědné práce se drží i kronikáři na Karlovarsku. Jejich kroniky jsou plné jmen, čísel a příběhů, které budou mít za pár let cenu zlata. Minimálně pro badatele. „Kronikář je něco mezi historikem a novinářem. Musí mít ke svému městu vztah, musí mít předpoklady a musí být objektivní. Hlavně mu však tato práce musí být koníčkem,“ říká Květoslav Kroča, který vede kroniku lázeňského města a zároveň píše kroniku Mezinárodního filmového festivalu.

Udržuji si odstup

Květoslav Kroča se stal oficiálním kronikářem města Karlovy Vary v roce 2004. Za tu dobu poznal, že vedení kroniky velkého města přesahuje rámec tradiční kronikářské práce. „Je to nepřetržitá a náročná dokumentární činnost. Informace čerpám z regionálního tisku, zápisů z jednání rady a zastupitelstva, z výročních zpráv nebo statistických ročenek. Od událostí si bez ohledu na vlastní názor vždy udržuji odstup,“ říká bývalý ředitel muzea, jehož kroniku zvolila odborná porota kronikou roku 2008 v kraji. Vzhledem k velikosti města je karlovarská kronika v regionu nejsilnější a logicky také nejtěžší. Za pololetí čítá čtyři stovky stran textu, zhruba šest set fotografií a několik kilogramů pozvánek či plakátů. „Kroniku vedu tak, aby v ní badatelé našli informace pravdivé a objektivní. To je zásada,“ zdůrazňuje muž, který si pochvaluje přístup Karlovarského kraje ke kronikářům. „Ne každý kraj se kronikářům věnuje. Tady máme plnou podporu.“ Vedle městské kroniky zpracovává Květoslav Kroča zároveň také kroniku Mezinárodního filmového festivalu. První, která mapuje období festivalu od roku 1946 do roku 2001, napsal po odchodu do penze. Od té doby ji každoročně aktualizuje. „Po pádu totality a návratu do muzea jsem zjistil velké mezery v dokumentaci kultury. Proto jsem napsal Kroniku MFF. Film je totiž moje láska,“ vysvětluje kronikář Kroča vztah k filmovému festivalu. Ostatně s ním souvisí i brožura nazvaná Filmové procházky Karlovými Vary, kterou právě dokončuje.

Dopis záchranářům

Staré fotografie a novinové výstřižky svého povolání začal Jiří Polák sbírat před osmatřiceti lety, když nastoupil ke karlovarským záchranářům. Původně si schovával novinové články pouze o sobě, nakonec z nich sestavil kroniku. „Když tady začala fungovat rychlá, byla to bomba. Zajímali se o nás novináři a já jsem si jejich články vystřihoval,“ vzpomíná Polák. Kromě fotografií starých sanitek, jejich vybavení a členů záchranářského týmu archivuje i diplomy nebo jediný děkovný dopis, který zatím záchranáři dostali. Největší změna v historii karlovarské záchranky přišla podle Poláka poté, co jí začal šéfovat Ivo Tukinski. „Záchranka se hodně zvedla. Máme lepší vybavení i ošacení,“ říká Polák. V současné době shání fotografie a materiály do druhého dílu kroniky. Místa v deskách má ještě dost.

Mladý kronikář

„Dnes nepovažujeme za samozřejmé některé informace písemně zachytit. Zato za pár let nám budou citelně chybět,“ říká Pavel Andrš, sedmadvacetiletý student historie z Nejdku. Kroniku svého města vede od devatenácti let a je jedním z nejmladších kronikářů v republice vůbec. Čas, který nad vedením nejdecké kroniky stráví, nepočítá. Člení ji do několika kapitol, takže po sobě zanechává záznamy o investicích, školství nebo kultuře. Jeden rok v nejdecké kronice čítá třicet až padesát stran. „Do textů v kronice promítám zájem o město a jeho historii,“ říká mladý kronikář.

Podpora z kraje

Své kronikáře má na Karlovarsku většina měst a obcí. Ostatně zákon to obcím nařizuje. Na rozdíl od svých kolegů z jiných krajů se však zdejší kronikáři mohou opřít o podporu ze strany krajského úřadu. „Jsme jeden z mála krajů, který pořádá pravidelné semináře kronikářů. Od roku 2007 navíc vyhlašujeme i soutěž o nejlepší kroniku. Semináře a samotná soutěž jsou i motivací pro obce, aby kroniky vedly, protože v mnohých je problém kronikáře sehnat,“ vysvětlila mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!