V nepřetržitém provozu by zařízení mělo být v příštích třech letech. LHC byl během uplynulé odstávky vylepšen celkovými náklady 150 milionů dolarů (3,7 miliardy korun) a v dubnu byl opět spuštěn. V květnu pak vědci uvedli, že se v zařízení podařilo uskutečnit srážky částic o rekordní energii13 teraelektronvoltů (TeV), což je zhruba dvojnásobek výkonu před výlukou.
#13TeV collisions from TOTEM, the 'Total, elastic and diffractive cross-section measurement' experiment at the LHC pic.twitter.com/Kr1o40qPZl
— CERN (@CERN) 3. Červen 2015Podle ředitele CERN Rolfa Heuera fyzici doufají, že by nová etapa provozu mohla vést k objevům, které by pomohly “vysvětlit zbývající záhady, jako je temná hmota“. Už v první fázi provozu LHC pomohl potvrdit existenci do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson.
Díky urychlovači mohou vědci simulovat podmínky panující v okamžiku těsně po zrodu vesmíru. Temná hmota, která podle předpokladů expertů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Dosavadní důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.
LHC tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Fungovat začal v roce 2008, o pět let později bylo zařízení odstaveno kvůli modernizaci a zvýšení výkonu. Do té doby bylo možné uskutečňovat srážky částic o síle sedm TeV.
Rolf-Dieter Heuer: Bude-li nám matka příroda přát, vyrobíme temnou hmotu
Rolf Landua: Rozkrýváme tajemství fungování vesmíru
