Libor Uher odjíždí do království ledu

Jan Smekal

Devětatřicetiletý horolezec Libor Uher se pokusí o prvovýstup na pákistánskou osmitisícovku Gasherbrum I.

Horolezec Libor Uher nevydrží dlouho odpočívat. Loni se neúspěšně pokoušel o Mount Everest, v těchto dnech si chce spravit chuť na další osmitisícovce. Společně s dalšími dvěma horolezci Petrem Maškem a Radkem Jarošem vyráží vstříc dvěma vrcholům pákistánského pohoří Karákoram Gasherbrum I. a Gasherbrum II. Výstup na „jedničku“ bude nebezpečný. Touto cestou se totiž dosud nikomu nepodařilo dosáhnout vrcholu.

Proč jste si pro letošní expedici vybrali právě oblast Gasherbrumů?

Protože jsou to obě osmitisícovky. Navíc obě hory leží kousek od K2. Dalším důvodem je fakt, že se chceme pokusit o prvovýstup na Gasherbrum I. V kombinaci s Gasherbrum II, což je snazší výstup a hlavně aklimatizační, je to myslím dobrá volba.

V čem bude tato výprava nejnáročnější?

V tom, že půjdeme na dvě osmitisícovky po sobě. Navíc na vyšší z nich, Gasherbrum I, se chceme dostat prvovýstupem alpským stylem. To znamená, že nebudeme pendlovat mezi výškovými tábory a vše si poneseme s sebou.

Jak se horolezci na takovou expedici připravují?

Každý trénuje sám. Všichni moc dobře víme, co nás v horách čeká. Fyzicky se musíme připravit na ohromnou dřinu, doslova galeje, každodenní vyčerpávající pochody s těžkým batohem. Psychicky se musíme připravit na to, že dlouho neuvidíme rodinu, známé a kamarády. Při expedici můžeme zapomenout na teplou vanu, čisté oblečení, dobré vepřové maso nebo správně vychlazené pivo.

Tamní oblast znáte z expedice na K2. Je něco, čeho se zvlášť obáváte?

Hlavně musí vyjít počasí. To je to nejdůležitější. Pokud napadne metr sněhu, tak se na vrchol nedostaneme ani normální cestou. Tyto expedice jsou mistrovstvím světa v čekání.

Jak velkým přínosem bude účast Radka Jaroše, který už vylezl na devět osmitisícovek?

Radek Jaroš platí za nejzkušenějšího českého himálajistu. Věřím, že vytvoříme skvělý tým s ambicemi vylézt až na vrcholy hor.

Proč jste si za své parťáky vybral právě Maška a Jaroše?

S Petrem Maškem jsme přátelé a velice si rozumíme. Byli jsme spolu loni na Everestu a sedli jsme si vzájemně perfektně. Neměli jsme žádnou ponorku. Naštval mě jen jednou, když mi v šachové partii
sebral dámu koněm. To bych mu nikdy neudělal. Od té doby jsem s ním raději nehrál.

Kolik času zabere taková výprava?

Víc než dva měsíce. Nejprve nás čeká lehčí aklimatizační výstup na Gasherbrum II expedičním způsobem. To s námi půjdou i Stanislav Bartůšek a Martin Havlena. Pokud se podaří vyjít až nahoru, tak
sejdeme dolů, kde si pořádně odpočineme od výšky osm tisíc metrů. Nabereme síly a nové zásoby a vyrazíme na dobrodružství do neznámého prostoru dvouapůlkilometrové extremně strmé stěny s kolmými ledovými prahy Gasherbrum I.

Loni jste museli dlouho čekat, než se otevřely hranice do Tibetu. Nehrozí něco podobného i v Pákistánu?

Tříměsíční vízum do Pákistánu už máme dávno vyřízené. Doufáme, že ve městech nebudou žádné bombové atentáty a že se v pořádku a bez potíží dostaneme do hor. Tam už se takových peripetií obávat nemusíme.

Jak na takové výpravy reagují místní lidé?

Jsme pro ně zkažení Evropané. Jsou loajální pouze proto, že jim expedice přinese spoustu peněz. Z některých jedinců nevraživost vyloženě sálá. Proto je raději moc neprovokujeme.

Máte i čas na odpočinek?

Toho moc není. Pokud je, peru si špinavé prádlo, chystám věci na další vynášku, umyju se ve dvou litrech vody.