Lidé a Země: šedesát let překonávání hranic | E15.cz

Lidé a Země: šedesát let překonávání hranic

Pro srovnání: Titulní strana prvního
čísla Lidé a Země z dubna 1952
a nejnovější obálka z března 2012
Pro srovnání: Titulní strana prvního čísla Lidé a Země z dubna 1952 a nejnovější obálka z března 2012
• 

Petr Dašek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Poprvé se za hranice tehdejšího Československa mohli čtenáři na stránkách časopisu Lidé a země vydat 21. dubna roku 1952. Kořeny zeměpisného a cestopisného periodika vydávaného zprvu v Přírodovědeckém nakladatelství ale sahají hlouběji, jeho autoři totiž měli na co navazovat.

V letech 1924–44 vycházel časopis Širým světem, v jehož čele stál geograf a cestovatel Stanislav Nikolau, který se však zdiskreditoval jako autor antisemitských článků v Národní politice a aktivní člen pravicové Národní demokracie a protižidovského hnutí Vlajka. Po válce už jeho časopis nemohl vycházet. Nicméně se uvažovalo o jeho obnově, které se ujal další geograf, profesor Josef Kunský, jenž začal vydávat Zeměpisný magazín. Po roce 1948 však začal mít potíže s novým režimem, na což doplatil i časopis.

Myšlenky začít vydávat nový zeměpisný a cestopisný magazín se poté ujal mladý geograf a čerstvý absolvent Přírodovědecké fakulty UK Vlastislav Häufler. Dalším „otcem zakladatelem“ časopisu Lidé a země se stal absolvent stejné fakulty Miroslav Střída. Jako odborník se soustředil především na hospodářskou a regionální geografii. Häufler měl koncepci časopisu, Střída zase větší praktické zkušenosti

Vlastislav Häufler Autor: E15
Vlastislav Häufler

Navzdory překážkám

V prvních letech to však neměli tvůrci nového titulu lehké. Cenzura tehdy zasahovala do textů zcela svévolně. Muselo se psát především o Sovětském svazu a ostatních zemích lidově demokratického tábora, a když o Západě, tak jen o vykořisťování dělnické třídy a krizi kapitalismu. I přes tyto úlitby režimu byl časopis v padesátých letech pro své čtenáře oknem do světa – zprostředkovával zprávy a reportáže ze zemí, kam se podíval jen málokdo – a stal se záhy populárním. V nakladatelství ČSAV (pozdější Academia), které jej brzy převzalo, se zařadil mezi tradiční přírodovědecké časopisy Vesmír a Živa. Náklad činil velmi slušných 40 až 50 tisíc výtisků. Redakce oslovovala především geografy, kteří se občas dostali na zahraniční kongres, nebo žurnalisty.

Miroslav Střída Autor: E15
Miroslav Střída

Liberalizace poměrů v šedesátých letech se příznivě odrazila i na obsahu časopisu. Průběžně čtenářům představoval nové státy světa, jichž po rozpadu koloniálních říší přibývalo. Lidé a země byl nadále také populárně-vědeckým časopisem publikujícím studie z oblasti hospodářského či fyzického zeměpisu, demografie, ale také třeba články o vyučování
zeměpisu ve školách či příspěvky týkající se dějin cestovatelství. S přibývajícími roky se objevovalo stále více článků z nesocialistické ciziny. Autorské zázemí nechybělo, neboť už v polovině šedesátých let se odborníci za hranice dostávali častěji než v předchozím desetiletí.

Se čtenáři až na vrchol

Po 21. srpnu 1968 redakce, podobně jako téměř všechny časopisy ČSAV, vyjádřila protest proti okupaci. Měsíčníku hrozil zánik a přežil jen díky ochranné ruce kolegia geologie a geografie ČSAV. Časopis, byť zpočátku s potížemi, vycházel dál, aniž by výrazně poklesla jeho obsahová úroveň. Populární se v sedmdesátých letech stalo vydávání ročenek, do nichž redakce zařazovala rozsáhlejší texty s obecnými a dlouhodobějšími tématy. Již v první ročence vznikla tradice referovat o dobývání světových velehor – normalizační režim sice výrazně omezil možnosti individuálního cestování, ale různých expedic, často s horolezeckým zaměřením, ve srovnání s „liberálnějšími“ šedesátými lety výrazně přibylo. V ročenkách se začala objevovat i jména autorů, kteří jsou dodnes velmi známí, jako třeba Miloslav Stingl, Mnislav Zelený, Nelly Rasmussenová, Pavla Jazairiová a další. Ročenky byly i v osmdesátých letech obsahově bohaté a zajímavé. Poslední vyšla v roce 1990.

Lidé a Země Autor: E15

Nová éra a velká výzva

Na počátku devadesátých let došlo samozřejmě ke změně obsahu, který se více zaměřoval na západní země, přibývalo také barevných fotografií. Největší změnu však představovala neúprosná komerční realita. Časopis s velkým nákladem již nebylo možné dotovat a vedení Academie se nevýdělečného magazínu rozhodlo zbavit. V roce 1995 jej převzalo vydavatelství Mladá fronta. Novému týmu redakce se podařilo proměnit měsíčník Lidé a země v moderní, především cestopisný titul, který dokázal obstát mezi konkurencí domácích časopisů podobného zaměření i českými mutacemi zahraničních periodik.

Současnou podobu titulu, který vychází v nákladu 52 tisíc kusů, již osmým rokem z pozice šéfredaktorky utváří cestovatelka a fotografka Lenka Klicperová. Za jejího vedení došlo mimo jiné k ustálení pravopisu názvu s velkým Z a rozdělení magazínu na pravidelné tematické rubriky. I přes svůj zralý věk časopis stále drží krok s moderní dobou. Jeho poutavý obsah s bohatým obrazovým doprovodem si mohou od loňského roku vychutnávat v elektronické podobě také majitelé tabletů.

Autor: Petr Dašek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.