Lidé dýchají síru a připadají si jako po velkém flámu

Lékaři varují, že síra unikající z ropných lagun může ohrozit hlavně astmatiky. Obyvatelé Fifejd si připadají jako nedobrovolní vězni.

Nebezpečí visí nad lesklou vodní hladinou. Masivní úniky síry z likvidovaných ropných lagun v bývalém Ostramu mohou ohrožovat zdravotní stav obyvatel Ostravy i nadále. Nikdo totiž nemůže zaručit, že při vápnění lagun opět nezamoří vzduch unikající oxidy síry. Podobně, jako se to stalo v noci 23. září a 1. října.
„Při současné intenzitě prací a různorodém obsahu lagun se dají těžko předvídat další možné úniky,“ varuje Helena Kameníčková z ostravské pobočky České inspekce životního prostředí.
Riziko se podle ní zvyšuje kvůli inverznímu charakteru počasí. „Situaci zhoršují špatné rozptylové podmínky v nočních a ranních hodinách,“ poznamenává Kameníčková. Lékaře její předpověď děsí. Primář plicního oddělení nemocnice na Fifejdách Radovan Kozel varuje, že takto zamořený vzduch dlouhodobě zhoršuje zdraví astmatiků. Buď kašlat začnou, nebo se jim už tak výrazný kašel ještě zhorší.
„Může u nich dojít ke zúžení průdušek, které vede ke vzniku ztíženého dýchání. Taktéž u lidí s chronickým zánětem průdušek nebo chronickou plicní nemocí se potíže mohou zvýraznit,“ poznamenává lékař.
Závažným způsobem se oxidy síry mohou projevit na zdravotním stavu těhotných astmatiček. „V případě těžkého astmatického záchvatu se snížením okysličení matčiny krve může dojít k poškození plodu,“ upozorňuje Kozel. Ten by osobně v žádném případě na fifejdském sídlišti, vzdáleném pouhých šest set metrů od lagun, nebydlel.

Jako po opici

Jenže většina obyvatel Fifejd se nemůže ze sídliště jen tak odstěhovat. A tak si připadají jako nedobrovolní vězni. Na nehorázný puch si stěžují už delší dobu. Trápí je především v noci.
Poslední velké úniky podle nich přesáhly veškerou mez. „Je to na umření, úplná katastrofa. Když jsem předminulou sobotu ráno vstal, tak jsem se cítil, jako bych byl po opici,“ popisuje osmašedesátiletý Karel Černocký své zdravotní problémy. Navíc mu bylo na zvracení, manželce rovněž.
Podle třiačtyřicetileté Aleny Bártové byla zhoršená kvalita ta vzduchu k nesnesení. „Až mne to škrábalo v krku. Nemohli jsme vůbec větrat. Ven jsme chodili jen v nejnutnějších případech,“ stěžuje si Bártová. Stejně jako Černocký uvádí, že síra páchne delší dobu. Ale v takových koncentracích jako v případě dvou velkých úniků nikoliv. „Nechci si vůbec představit, jaké to bude v zimě,“ podotýká Bártová.
Obyvatelé Fifejd přiznávají, že si nevědí rady. „To je za trest tady bydlet,“ přidává se Černocký. Vedení magistrátu s lidmi cítí. Podle náměstka primátora Dalibora Madeje se radní snaží udělat pořádek se zapáchajícími lagunami už delší dobu. Píší dopisy premiéru Petru Nečasovi, ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi a náměstku hejtmana Miroslavu Novákovi. Radnice totiž nemůže sanaci lagun přímo kontrolovat. „I když nemáme žádné možnosti, jak práce na lagunách ovlivnit, považuji za nutné omluvit se lidem v Ostravě za to, co musejí prožívat,“ prohlašuje Madej.
Podle něj jde o naprosté selhání. Buď se ho dopustilo sdružení firem Čistá Ostrava, které laguny likviduje za státní peníze, nebo mají situaci na svědomí státní instituce, které mají na sanaci dohlížet.
„Jak znám technologii likvidace lagun z kontrolních dnů, domnívám se, že tak velkou koncentraci škodlivin v ovzduší bylo možné vyvolat jen při nedodržení schváleného provozního řádu,“ je přesvědčený Madej.
Ten požaduje, aby vláda nechala incident důkladně prošetřit a našla viníka. A ten musí dostat pokutu. „Očekáváme, že státní instituce přijmou opatření, která zajistí, že se už nic podobného nestane. Budu žádat adekvátní kompenzace pro lidi z postižených lokalit,“ dodává náměstek. Zástupci České inspekce životního prostředí se brání, že nic nezanedbali. Likvidaci lagun pravidelně kontrolují několikrát do roka. Stížnosti od Ostravanů však dostávají i několikrát do týdne.
V souvislosti s prvním únikem ve dnech 22. a 23. září pracovníci inspekce dokončili své šetření. Laguny likviduje společnost Geosan ze sdružení Čistá Ostrava. Vše nasvědčuje, že právě ona porušila podmínky povolení.

Pokuta až sedm milionů

„Firma měla přerušit práce v době překročení imisních limitů. K tomu ale nedošlo. V případě druhého úniku z 1. října firma práce přerušila,“ vysvětluje Helena Kameníčková. O postihu firmy rozhodne inspekce ve správním řízení. „Pokuta může dosáhnout až do výše sedmi milionů korun,“ upozorňuje Kameníčková.
Sdružení firem Čistá Ostrava se odvolává na nepředpokládané složení laguny označené jako R3. Tu začalo zavápňovat právě v minulých týdnech.
„Je zde pravděpodobně vyšší obsah sirovodíku. Vlivem nepříznivých klimatických podmínek to mělo za následek zvýšený zápach,“ odůvodňuje Lubomír Zabavík, který zastupuje sdružení, a tím pádem i společnost Geosan.
Podle něj je nutné, aby se zvýšil počet monitorovacích stanic, které podávají varovná hlášení. Pokud dojde k překročení limitů a budou o tom vědět, práce na lagunách okamžitě přeruší. „Současně jsme omezili sanační práce v noci, kdy nízké noční teploty vytvářely inverzní ráz počasí. V průběhu dne budeme laguny zavápňovat zhruba polovičním objemem než dosud,“ slibuje Zabavík.
Omezení prací není z jejich strany dobrovolné. Vyplývá totiž z nařízení úřadu Moravskoslezského kraje. Krajští úředníci navíc zprovozní speciální systém zaměřený na sledování oxidu siřičitého, který vzniká při likvidací lagun Ostramo. „Při výskytu zvýšené koncentrace oxidu siřičitého bude systém informovat prostřednictvím e-mailu média, úřady i instituce,“ uzavírá náměstek hejtmana Miroslav Novák.