Karel Růžička si každý den odpoledne, pokud svítí slunce a rtuť teploměru překročí dvacet stupňů Celsia, sbalí do tašky deku, ručník a plavky a vyrazí na Brněnskou přehradu. Má to z bystrcké Ondrouškovy ulice kousek, a tak se pravidelně ve vodním díle koupe. Letos mu přálo nejen počasí, ale i fakt, že se v přehradě neobjevily sinice. Čistá voda navíc přilákala desítky tisíc lidí, kteří tu nechali za léto bezmála čtyřicet milionů korun. Tedy podle údajů rozsáhlého průzkumu Sedmičky, která obešla desítky restaurací a občerstvení. Průměrnou denní tržbu vynásobila počtem prázdninových dnů a připočetla údaje od dopravního podniku.
„Řekl bych, že je to nejúspěšnější sezona za poslední léta. Vždy totiž koupání zarazila hygiena a od začátku letních prázdnin měli plavci utrum,“ říká Růžička, který svými vydělanými penězi také přispěl majitelům občerstvovacích stánků v okolí. Většinou za pivo. „Dám si jedno, někdy dvě. Za to nechám padesátikorunu. Kdybych to sečetl za léto, pak jsem tady utratil asi tři tisíce korun. Na přehradu totiž chodím, i když je škaredě, vyčistit hlavu,“ dodává muž.
S tržbami za letošní léto je spokojena velká část podnikatelů. „Vyděláme v průměru deset tisíc denně,“ zněla nejčastější odpověď provozovatelů rychlých občerstvení. V restauracích pak denní výdělek o prázdninách stoupal ke dvaceti tisícům korun.
Skutečné tržby však mohou být až o sto procent vyšší. „Jen málokterý podnikatel přizná médiím skutečnou tržbu. To kdyby se náhodou o čísla začal zajímat finanční úřad. Odhadem by se pak skutečnost měla pohybovat na dvojnásobku zjištěného průzkumu, tedy zhruba osmdesát milionů korun,“ myslí si ekonom Patrik Doležal. Jeho úvahu potvrzuje místostarosta Brna-Bystrce Vladimír Borský. „Platit daně se podnikatelům moc nechce. Majitelé kempů například tvrdí, že u nich spí známí, kteří nic neplatí,“ řekl Borský.
Přestože se zdá, že letní sezona byla veleúspěšná, někteří živnostníci tolik optimismu nesdílejí. Tvrdí, že lidé stále utrácejí kvůli krizi málo peněz a turisté houfně k vodnímu dílu nejezdí.
„I když byla loni přehrada vypuštěná, tržby jsem měl lepší. V průměru to bylo zhruba patnáct tisíc denně. Letos jsme na polovině,“ stěžuje si například Dušan Brzobohatý z restaurace Princezna. Chabý výdělek potvrzují jen dva hosté na zahrádce. Popíjejí pivo, ale nic k snědku si nedali. „Vaříme polední menu za šedesát korun. Výběr je ze tří jídel. Dnes jsme jich ale vydali jen šest. A z toho dvě jsem si dal já a kolega,“ říká Brzobohatý.
Lidé v okolí přehrady navíc nezůstávají dlouho. „Ubytování u nás našlo bezmála čtrnáct tisíc lidí. Loni jich bylo sice o dva tisíce méně, doba pobytu se nicméně zkracuje. Mezi našimi hosty je většina turistů, kteří v hotelu stráví jen noc a jedou dál,“ říká manažerka hotelu Santon Eva Lavičková.
O skončení podnikání uvažuje dokonce majitel restaurace U Emila Vlastmil Kozlíček. Nájem je podle něj tak vysoký, že téměř nevydělává. „K prvnímu říjnu zřejmě skončím. Tedy pokud se nedohodnu na výši nájmu. Poslední dobou lidé jen kolem mého podniku proběhnou a raději si dají langoš na přepáleném tuku. Zaplatí za něj čtyřicet korun a jen zaplácnou žaludek. Místo aby si dali si normální oběd,“ lamentuje Kozlíček.
Oběd raději doma
Na oběd by si někteří lidé zašli. Jenže se jim zdá jídlo drahé. „Svíčková stojí sto korun, polévka třicet. Když k tomu přidám pití, utratí čtyřčlenná rodina za oběd přes šest set. Za to nakoupím jídla na celý víkend,“ počítá například Elena Říhová, která si vyšla na přehradu až odpoledne. Po obědě.
Matka dvou dětí se tak řadí mezi návštěvníky přehrady, kteří sice nějakou korunu u přehrady utratí, ale nestráví u ní víc než půl dne. „Nejsou tady žádné atrakce. Jen hospody a parník,“ upozorňuje na nedostatečné vyžití Marcel Klimeš z Jihlavy, který se u přehrady ubytoval v době pracovní cesty na veletrh.
Brněnská přehrada je i podle oficiálního stanoviska města určená hlavně pro individuální turistiku. „Jenže ta peníze nepřinese. Lidé jdou na parník, kde stráví půlden. Nebo navštíví Veveří. U přehrady nejsou žádné navazující atrakce. Turisté tak nemají žádnou motivaci k ní jezdit,“ tvrdí bystrcký místostarosta Borský.
Zatím největší atrakcí na přehradě je festival ohňostrojů. „Je to největší tahák a nese s sebou největší tržby. Ale je to jen dva týdny v roce. Brno by zkrátka mělo přehradu lépe propagovat. Jen málokdo sem přece kvůli koupání a parníku pojede na dovolenou,“ zdůrazňuje Borský. Hvězdné výsledky podle náměstka brněnského magistrátu Martina Andera ovšem nelze očekávat hned. „Letos byla přehrada čistá a dalo se v ní koupat. Sezona byla výrazně delší. Ale jsme na začátku,“ tvrdí Ander.
Podle posledních měření hygieniků byla letos voda naprosto bez závad. „Z pětistupňové škály, stejně jako u známkování ve škole, dosahuje Brněnská údolní nádrž prvního, tedy nejvyššího stupně kvality vody,“ sdělil Miroslav Staněk z krajské hygienické stanice. Už příští rok by se k čisté vodě měly přidat i lepší služby. „Postavíme hřiště na nohejbal, volejbal, stoly na ping-pong, ale také tobogan a skluzavky. V plánu je rovněž stavba sprch, převlékáren a záchodů,“ dodal Ander.
