Lidé objevují munici z války, pozor na ni

Když přinesl všímavý muž před měsícem na policejní stanici v Hranicích dvacet kilogramů nábojů, vyděsil policisty i kolemjdoucí. Přitom to není nic výjimečného. Pětašedesát let po válce nachází lidé z Přerovska při práci na poli nebo při úklidu na starých půdách nevybuchlou munici.

„Občas nám lidé donesou na stanici granát nebo náboje, ale nestává se to často. Většinou volají, že něco našli,“ řekl vedoucí obvodního oddělení policie v Hranicích Petr Čech.

Výbušniny není radno podceňovat. Mohou vybouchnout a ohrozit životy lidí. Když někdo narazí na miny, bomby či granáty měl by okamžitě zavolat policisty. „S municí by hlavně neměli moc hýbat a rozhodně ji nenosit na oddělení policie,“ zdůraznil pyrotechnik Petr Osmančík z Pyrotechnické služby ve Frýdku-Místku, která na Přerovsku nebezpečné objevy likviduje.

Mnohdy si lidé munici spletou s jinými předměty. Zrezivělé a hlínou obalené granáty, pumy, střely či náboje mohou připomínat cokoliv jiného. „Lidé by se neměli bát zavolat na policii, i když si nejsou jistí, zda jde o munici. Lepší je planý výjezd než zraněný člověk,“ podotknul Osmančík.

Pyrotechnici z Frýdku-Místku nelikvidují jen nebezpečné střelivo z Přerovska. „Řešíme nálezy munice na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje, což jsou místa, kde se v republice vyskytuje nejvíce munice,“ dodal pyrotechnik.

Vloni vyjížděli k téměř čtyřem stovkám případů, na Přerovsko třináctkrát. „Přerovsko je specifická oblast, kde se nevyskytují jen zbraně z druhé světové války, ale i současné střelivo do ručních zbraní a granátů, které si pravděpodobně nanosili domů vojáci z tamních kasáren. Také se tam objevují pozůstatky po působení sovětské armády v letech 1968 až 1991,“ upřesnil pyrotechnik.

Letos zneškodnili pyrotechnici na Přerovsku několik německých a sovětských granátů většinou z druhé světové války a dvacet kilo nábojů z roku 1916 do pušky.

Konec na Libavé

Nalezenou munici pak vozí pyrotechnici jednou měsíčně na Libavou, kde ji ve vojenském prostoru v trhacích jámách zneškodní. „Například při výbuchu padesátikilové letecké pumy letí střepiny až dva kilometry od místa výbuchu,“ uvedl pyrotechnik Osmančík.

Odborníci často vyjíždějí do sběren, kde se mezi starým železem objeví ruční granáty či dělostřelecké miny. „Takový případ se stal vloni v přerovské sběrně,“ vzpomněl pyrotechnik. Velké množství pěchotní munice a nábojů zneškodňovali pyrotechnici vloni také na skládce na Jelením vrchu v Hranicích.

Zajímavý byl vloni v říjnu objev sestřeleného sovětského letadla IL-2 Šturmovik v poli mezi Bělotínem a Lučicemi. „Letadlo bylo zhruba tři metry pod zemí, mělo tři letecké rakety, třicet leteckých pum a velké množství munice. V letadle se našly i ostatky jednoho ze dvou pilotů. Z archivu Ministerstva obrany Ruské federace pak přišla informace, že pilotem byl starší seržant Vazgena Abgarovič Gukosjana.

Letadlo mělo zachovalý motor a vrtule, našlo se také vyznamenání vojáka. Unikátní pozůstatky letadla jsou v muzeu v Suchdole nad Odrou,“ připomněl pyrotechnik.

Munice se po válce sbírala jen povrchově a země ještě všechnu nevydala. „Munici, ať už současnou nebo válečnou, budou lidé objevovat i nadále při stavebních a zemědělských pracech. Nachází se v různých hloubkách, a jak půda vytlačuje kameny, tak vytlačuje i další předměty. Na velké dvěstěpadesátikilové pumy, které jsou až ve čtyřmetrových hloubkách, na ty se často narazí při výkopech vodovodních řádů,“ dodal Osmančík.

Našli jste někdy zbraně nebo munici z války?