Lidé už píší přání mrtvým

Ještě před dvěma lety ležely více než dvě stě let staré židovské náhrobky popsané hebrejskými a německými nápisy zakopány pod zemí na neznámém místě. Po dlouhém pátrání je objevil místní rodák a nynější hlučínský radní Mojmír Sonnek. Zastrkané lístečky mezi kameny na mohyle svědčí o tom, že lidé už si cestu na židovský hřbitov našli. „Vyjadřují tímto způsobem svá přání zesnulým,“ vysvětlil vrchní zemský rabín Efraim Sidon, který se minulý týden přijel do Hlučína pomodlit za mrtvé.
Po více než šedesáti letech má tedy město opět svůj židovský hřbitov. Ztracené a znovunalezené židovské náhrobky stojí v osmi řadách v zadní části hřbitova Rudé armády, vedle travou zarostlé mohyly. Připomínkou je nápis na prostém kamenném kvádru s Davidovou hvězdou. ‚Židovský hřbitov v Hlučíně, založen v roce 1814, zničen nacisty 1943, zčásti obnoven v roce 2008.‘ „Je to opravdu rarita, jakým způsobem byly náhrobky objeveny. Bohužel spousta dalších židovských hřbitovů ještě stále na obnovu čeká,“ posteskl si Efraim Sidon. Náhrobky ležely ve strouze
Židovský hřbitov Němci zlikvidovali brzy po připojení Hlučína k takzvanému Altreichu v roce 1938. Náhrobky se dlouhá léta nepodařilo najít, povedlo se to až Mojmíru Sonnkovi, který zjistil, že s nimi tenkrát vydláždili dno strouhy za vodárnou. Místo zpočátku tajil v obavě, aby náhrobky nepadly do nepravých rukou. „Po kamenech pátral už hlučínský badatel Udo Wanderburg. Ale pamětníci ho přivedli na špatnou stopu. Tvrdili, že skončily na dně potoka Brůdek. A tam samozřejmě nic nenašel,“ řekl Mojmír Sonnek. O nález se začala zajímat Federace židovských obcí a v létě roku 2007 dělníci vykopali dvaašedesát téměř neporušených desek a sto třicet zlomků. „Zachovalé náhrobky jsme osadili tak, jak byly kdysi řazeny. Zlomky jsme uložili dokola kolem mohyly, aby si je lidé mohli přečíst. Pomník je dílem sochaře Nikose Armutidise,“ uvedl Jaroslav Klenovský z firmy Matana, která židovské památky spravuje.
Zajímavé je, že se zachovaly pouze starší náhrobky z doby od roku 1814 do druhé poloviny 19. století. „Ty novější, z kvalitní žuly, pravděpodobně využili místní kameníci, kteří si je odkoupili od německé správy. Byli zde pohřbeni nejen místní Židé, ale také z okolních obcí,“ řekl Klenovský. Úpravy židovskou obec přišly na osm set tisíc korun a prostory hřbitova nepřetržitě hlídají kamery.