Lidé v Kotvě nakupují už pětatřicet let

V dobách socialistického nakupování platila tři kouzelná slova – Kotva, Máj a Bílá Labuť.

Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky v posledních letech v konkurenci moderních nákupních center poněkud strádá. Když ho ale před pětatřiceti lety 10. února otevírali, byl nejmodernějším „obchoďákem“ v Československu.

Přesto ale byli zákazníci hned první den poněkud zklamaní. Kotvu postavila a vybavila švédská firma, proto lidé očekávali, že v novém obchodním domě najdou také švédské zboží. V regálech ale byli jen staří známí – klobouky Tonak, elektrospotřebiče Eta a Tesla a textil z Otavanu nebo Prostějova.

Před divadlem nákup

Nákup v Kotvě přesto patřil ještě dlouho po roce 1989 k nezbytným součástem zájezdů mimopražských do hlavního města. Výlety většinou spojovaly návštěvy divadel a nakupování.

„První nakupující přivítala Kotva 10. února 1975. Předcházela tomu na tehdejší dobu velice rychlá výstavba, trvající pouhých jedenatřicet měsíců, v režii společnosti Siab,“ říká Jaroslav Petrů, generální ředitel společnosti Markland Kotva. Autory projektu byli čeští architekti manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Místo, kde měla Kotva stát, obsadili v roce 1971 na sedm měsíců archeologové. Zkoumali téměř hektarový pozemek na okraji Starého Města.

První pražský velkoplošný výzkum posunul znalosti o proměnách této části Prahy. Archeologové objevili základy románského kostela s rytířskou komendou.

„Výstavba obchodního domu byla stranickým úkolem. Diskuse o možnosti zachovat vykopané zdi se proto ani nevedla,“ vzpomíná archeolog Michal Tryml.

Kotva památkou?

V socialistickém Československu byla Kotva největším a také nejlépe zásobeným obchodním domem. Zákazníci tam mohli koupit vše od špendlíku až po motocykl.

Za prvních deset let existence obchodem prošlo přes tři sta milionů zákazníků. Kotva byla i prestižním zaměstnavatelem, měla například vlastní učiliště.

Zatímco při otevření předběhla Kotva Máj o dva měsíce, při vyhlašování kulturních památek předběhl naopak Máj Kotvu. Stal se kulturní památkou před čtyřmi lety. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše ale není obchodní dům na rohu Spálené ulice a Národní třídy jediný, který se má chránit.

„Měl by to být i obchodní dům Kotva,“ míní architekt Lukeš.