Lidí, co vyhodí zvíře, přibylo

Případů drastického týrání zvířat na Chomutovsku ubylo. Víc je ale těch, kdy lidé psa nebo kočku vyhodí na ulici.

Kočky, požírající se z hladu navzájem, mrtvolky zvířat, tlející mezi hromadami odpadků. I takový obraz se naskytl chomutovskému veterináři a řediteli zdejšího útulku Marku Halounkovi, když před lety vnikl spolu s policií do bytu majitelky koček na jednom z jirkovských sídlišť.

Halounka tehdy do bytu zavolali sousedé s tím, že žena svá zvířata týrá. „Byt byl zavalený odpadky. Kočky se schovávaly mezi nánosem smetí, a tak bylo těžké je najít. Objevili jsme plno mumifikovaných zdechlin. Bylo to neuvěřitelné,” vybavuje si Halounek. Podle něj ale byla žena duševně nemocná.

Na záležitost si vzpomíná i chomutovský deratizátor Stanislav Kováč. „Jedna červy prolezlá kočka ležela v posteli, kde žena spala. Na to se nedá zapomenout,” poznamenal Kováč.

Podle Halounka v posledních letech takových drastických případů ubývá. Vztah lidí ke zvířatům se ale nelepší.

„Přibývá totiž těch, kteří si zvíře pořídí jako hračku, a když je omrzí, jednoduše vyhodí je na ulici, přivážou v lese, nebo odloží k nám,” líčí Halounek.

Do chomutovského útulku se takovým způsobem dostane zhruba třicet psů měsíčně. „Chodí sem lidé s různými výmluvami. Třeba že se stěhují nebo že mají alergii v rodině. Jindy tvrdí, že psa někde našli uvázaného, přitom z chování zvířete je evidentní, že je jejich. To jim ale jen těžko můžeme dokázat,” konstatuje Halounek.

Dalším případem, kdy malý panelákový byt skrýval více zvířat než je únosné, byla garsonka v Jirkově s osmi psy. Pokaždé, když strážníci majitelce některého ze psů odebrali, ztropila obrovskou scénu. A v krátké době si na ulici našla nového čtyřnohého přítele. Takže psů pořád neubývalo. „Myslím, že tito lidé mají zvířata spíše do sbírky. Většinou k nim nemají citový vztah,” míní veterinář. Nemají ho podle něj ani ti, kdož pořídí dítěti za odměnu štěně, které pak vyhodí na ulici.

Právě letní prázdniny jsou podle něj obdobím, kdy si tito lidé zvířata pořizují.

„Přivezou si z práznin psa nebo kočku. Pak přijde škola a práce a zvíře začne překážet a končí u nás. Opakuje se to každý rok,” říká Halounek.