Linky nočních autobusů: vandalové jsou horší než opilci

Autobusy městské hromadné dopravy jsou v povědomí obyvatel Berouna známé jako „kejvačky“. Týdeník Sedmička zjišťoval, jak se s nimi cestuje večer a v noci.

Deset minut po šesté hodině večerní vyráží autobus od nemocnice a v něm sedí tři lidé.
„Jsem král. Král bez koruny, tedy Josef Král,“ představuje se řidič krátce před tím, než vyrazí přes zastávky U Slavaše, Hlinky, Velké sídliště, královodvorské Náměstí Míru a Karlovu Huť do Popovic. Během jeho poklidné šestnáctiminutové jízdy přesně podle jízdního řádu se autobus nestačí zaplnit natolik, aby některý z cestujících musel stát. „Noční linky nejezdím. Narváno do Popovic bývá jen, když je horko a lidi jezdí na koupaliště,“ říká bývalý řidič kamionu, který poslední čtyři roky jezdí s autobusem městské hromadné dopravy (na hlavním snímku). V proskleném přístřešku zastávky na popovické návsi se mezitím tísní tamní omladina, kterou pomalu přijíždějící autobus donutí přeparkovat jízdní kola a skateboardy.
Podobně poklidné jsou i noční spoje. Poslední autobus po Berouně mohou cestující využít dvacet minut po půlnoci. Vyráží z autobusového nádraží v Berouně směr Králův Dvůr. Oficiální označení tohoto spoje je 24 na lince C 20.
Kromě této a dalších příměstských linek vozí noční „flamendry“ a do pozdních večerních hodin pracující občany také některé kyvadlové linky z Prahy do Berouna, obecně známé jako „káčka“.

Ochrana proti vandalům? Neexistuje

„Podle přepravního řádu můžu vyloučit z přepravy cestujícího, který jeví známky opilosti nebo zfetování. Jenže to na lidech hned nepoznáte, jestli mají nakoupíno. Stalo se mi zatím pouze jednou, že oplzlý pasažér obtěžoval cestující. Když jsem mu pohrozil, že zavolám policii, uklidnil se,“ líčí řidič Martin Zázvorka.
S agresivními cestujícími se občas setkávají také řidiči příměstských linek.
„Jeden frajírek mi nadával za to, že ho nechci vzít na Třídu Míru a že zastavuju U Pily. S linkovým autobusem nemůžu měnit časový harmonogram jízdního řádu, natož pak trasu linky,“ říká Jiří Jiříkovský, řidič linkového autobusu mezi Berounem a Novým Jáchymovem, který s autobusem po Berouně jezdí už od 80. let minulého století.
Všichni dotázaní „autobusáci“, se kterými jsme se svezli, se shodli na tom, že více než agrese cestujících je obtěžuje vandalství.
„Nejen mladí likvidují vybavení moderních strojů. Autobusy uklízíme jako řidiči sami, a dennodenně řešíme přilepené žvýkačky, nepořádek pod sedačkami a vůbec poničený interiér. Neexistuje proti tomu ochrana a situace se zhoršuje,“ stýská si sedmatřicetiletý Martin Zázvorka.
Městská doprava v Berouně obsluhuje celé město, včetně okolních sídel a obcí, jako jsou Králův Dvůr, Popovice, Počaply, Jarov, Hostím, Svatý Jan pod Skalou, Zdejcina, Hýskov, Nižbor a Žloukovice. Důležitým přestupním uzlem je autobusové stanoviště nedaleko centra za lávkou na Závodí. „Výraznou změnou pro velikou spoustu lidí bude, až se berounské autobusové nádraží přesune ze Závodí k vlakovému nádraží,“ předpovídá vedoucí osobní přepravy společnosti Probo Bus Vladimír Káš. Potom prý nejspíš dojde ke zcela zásadním úpravám jízdních řádů. Patrně nejvytíženější městskou linkou býval dlouhá léta spoj mezi Popovicemi a berounskou nemocnicí. „Jednička“ praskala ve švech zejména po druhé hodině odpolední, když v nemocnici začínaly návštěvní hodiny. Dnes je tato linka značená písmenem A a v ničem se neliší od ostatních. Výjimkou jsou pouze parné dny, kdy Berouňané míří na koupaliště, které patří údajně k největším přírodním zařízením svého druhu ve středních Čechách.
„Kejvačky“ doznaly v Berouně dost výrazných změn před devíti lety. To společnost Probo Trans navázala na působení předchozího provozovatele MHD Zdeňka Fedorky a jeho společnosti Fedos v 90. letech 20. století.
Fedorka zrušil dosavadní značení městských linek číslicemi a zavedl označování spojů písmeny. Také informačními tabulemi u některých nových autobusových zastávek zasel do povědomí Berouňanů dosud netušené názvy lokalit. Modely autobusů různých světových značek byly u Fedosu často z kategorie veteránů, které po revoluci „zamořovaly“ berounské ulice. V éře Probo Transu je vystřídaly moderní stroje splňující evropské normy emisních limitů a bezpečnosti provozu. Za volanty usedli noví řidiči a do „kejvaček“ nastupují noví cestující.

Jaké zkušenosti s cestováním v berounské MHD máte vy?