Little Bighorn - slavné vítězství v prohrané válce

Obraz bitvy u Little Bighornu

Obraz bitvy u Little Bighornu Zdroj: The Library of Congress

Památník bitvy u Little Bighornu v Garryowenu
2
Fotogalerie

Nebyla největší ani nejdůležitější, přesto je nejznámější a možná nejkrvavější. Řeč je o bitvě u Little Bighornu, jednom ze střetnutí indiánských válek na severoamerickém kontinentu.

O osudu generála Custera a jeho 7. kavalerie slyšel jistě každý. Třebaže se výklad události obalil mnoha smyšlenkami, bitva se skutečně odehrála. A to před 145 lety, 25. června 1876.

Pohnutkou k vojenské akci v tehdy řídce osídlené Montaně na severozápadě Spojených států bylo odmítnutí indiánských kmenů stáhnout se do jim přidělených rezervací. Armáda je k tomu měla donutit, a to dříve než indiáni zruší zimní ležení a rozejdou se k letním lovům.

Na jaře tak do oblasti předpokládaných táborů vyrazily tři vojenské kolony, největší z nich tvořená z velké části sedmým regimentem plukovníka Custera. Custer nebyl neznámou osobou. Byl hrdinou občanské války, ve které též zastával pozici generála, sami indiáni ho nazývali Žlutý vlas. Jeho plánem bylo postupovat po proudu řeky Little Big Horn, nalézt indiánské ležení a zaútočit.

Když spatřil velikost ležení, měl na výběr mezi čekáním na posily a využitím momentu překvapení. I když rozdělil své síly na tři části, kvůli nedostatečné koordinaci na žádné překvapení nedošlo. Naopak. Indiáni pod vedením Sedícího býka, válečného náčelníka spojených siouxských a šajenských kmenů, nejdříve rozehnali první skupinu a poté obklíčili i tu Custerovu. Jednalo se o pět kompanií s dvěma sty deseti kavaleristy. Legendě jistě napomohlo i to, že bitvu nepřežil jediný z nich včetně Custerova mladšího bratra a synovce, kteří s generálem přijeli strávit prázdniny.

Zpráva o zkáze sedmé kavalerie a smrti hrdiny občanské války putovala z montanské divočiny k Američanům dlouhých 11 dní. Pak ale pronikla okamžitě na titulní stránky všech lokálních i celostátních periodik. Důsledkem byl šok a v posledku pro indiány horší důsledky než případná porážka.

Samotný Sedící býk se svými věrnými unikl před pronásledovateli do Kanady, ale po letech strádání se i on později vydal americkým úřadům. Stal se ovšem symbolem posledního odporu indiánů z plání, symbolem marného boje loveckého způsobu života proti zemědělské společnosti.