Loučení s panenkou
Pod spodními větvemi stromku ležela bílá krabice firmy Baťa, na ní nakreslený pár mužských gumových holínek z černé gumy. V krabici byl můj nejkrásnější dárek. Píše v jedné ze svých knih Helena Longinová o chvíli, kdy o Vánocích v roce 1936 dostala porcelánovou panenku.
„Měla bílý obličej i ručičky, široký klobouk a pod ním modré mrkací oči,“ vzpomíná spisovatelka.
Panenku s pravými černými vlasy pod stromečkem šestiletá dívka nečekala. O to větší radost z dárku měla.
Levný vánoční dárek
Půl roku se o ni pečlivě starala. Krmila ji, převlékala a hrála si s ní. Pak jednoho dne přišla domů a svoji Pavlínku tam nenašla.
Matka ji vrátila původní majitelce. „Jak jsem později vypátrala, s tím dárkem to začalo už v létě. O prázdninách dělala teta velký úklid a našla svoji panenku. Měla v plánu, že až se vdá, posadí si ji v ložnici na manželskou postel,“ vypráví spisovatelka.
Matka Heleny nabídla, že porcelánové dívence ušije, uplete a uháčkuje oblečení. A protože teta byla zatím svobodná a teprve se svým snoubencem sháněla nový dům, rozhodla se matka, že Helence nadělí zatím panenku pod stromeček. Půl roku na to si pro ni teta přišla, oblékla panence bálové šatičky z bílého tylu a strčila ji do krabice od bot. Helena už ji nikdy v životě neviděla.
„Maminka mi nic nevysvětlovala. Tehdy se s dětmi prostě nikdo nebavil. Cítila jsem to jako velkou nespravedlnost. Obrečela jsem to,“ líčí Longinová. Dodává, že to pro ni bylo opravdu velké zklamání. Vyrovnat se s ním dokázala až v roce 1998, kdy vydala knihu Valčík pro dva.
Knihy se jí zdají
Většina děl, které osmdesátiletá spisovatelka napsala, se vrací do Jindřichova Hradce, kde vyrostla. Tak jako například tím posledním nazvaným Letní hosté. Odehrává se v Hradci mezi roky 1938 až 1947.
„Já si svoje knihy nevymýšlím, ony se mi zdají. Tak třeba jako dneska, vstanu ve čtyři ráno a jdu psát,“ říká Longinová.
Stejné to bylo i s vánočním příběhem. Spisovatelka byla skutečně tou zklamanou holčičkou, která přišla o černovlasou česací panenku Pavlínku. Až sen, který se jí zdál o šedesát let později, ji přiměl, aby se o zážitek podělila.