Rodák z Benešova Michal Láníček patří k nejzkušenějším hokejistům druholigového Frýdku-Místku. Začínal na Slavii, se kterou slavil i juniorský extraligový titul. Poté chytal první ligu a dva a půl roku zkoušel štěstí v zámoří. Pendloval ale jen mezi farmářskými celky Tampy Bay Lightning. Po návratu ze Spojených států prošel několika druholigovými kluby. Dva roky chytal i slovenskou extraligu. Poslední sezonu strávil ve Frýdku-Místku, kam přišel až v rozjeté soutěži.
„Přišel jsem z Hodonína, kde jsem odchytal jen dva zápasy. Po první prohře mi řekli, že když prohrajeme i podruhé, skončím. A my jsme prohráli,“ přibližuje Láníček.
Na nabídku Frýdku-Místku kývl především kvůli přítelkyni. „Je z Přerova a jsem rád, že to k ní mám blízko. Původně jsem chtěl zkusit zahraničí, ale to mi nevyšlo. A když se mi ozval manažer Frýdku-Místku Martin Kurajský, neváhal jsem,“ vysvětluje brankář.
Jednička v juniorské reprezentaci
Nejvyšší českou soutěž si Laníček nikdy nezahrál, i když v dorosteneckých a juniorských kategoriích patřil k nejlepším brankářům v Česku. Byl jedničkou v mládežnických reprezentacích, se kterými se pravidelně účastnil turnajů čtyř zemí. Dvakrát si zachytal na mistrovství světa hráčů do osmnácti let.
„Jednou jsme byli čtvrtí. Nechybělo moc a udělali jsme medaili. O rok později už to ale bylo horší. Obsadili jsme pátou příčku. V té době mi kryl záda Tomáš Duba,“ upřesňuje někdejší jednička juniorské reprezentace.
Už od sedmnácti let chytal odchovanec slávistického hokeje kromě juniorské extraligy také první ligu za Beroun a potom za Liberec. Ve Slavii ale nikdy šanci nedostal.
„Měl jsem ohromnou konkurenci v Romanu Málkovi a Ladislavu Blažkovi. Ti mě do branky nepustili. Odchytal jsem jen několik přáteláků,“ říká Láníček.
V roce 1999 jej draftoval celek NHL Tampa Bay Lightning. Odešel tedy zkusit štěstí za oceán. Dva a půl roku strávil na farmě.
„Byla to ohromná zkušenost. Je těžké se tam prosadit. Na šanci tam čeká mnohem více hráčů než tady. Je to taky o psychice, protože vás hodně zkoušejí. Nechají vás sedět třeba pět zápasů a pak dostanete příležitost, kterou musíte využít. Když ne, další příležitost už nemusíte dostat,“ upozorňuje rodák z Benešova.
Po návratu ze zámoří si Láníček zachytal kromě druhé ligy i slovenskou extraligu. Nejprve za Žilinu. Poté za Skalici. „Oběma jsem pomohl zachránit se v soutěži,“ zakončuje Láníček.
