Na jeho obrazech převládá oranžová, žlutá a hnědá. Když je věšel na stěny galerie, ještě příroda na barevný podzim nevypadala. Možná jí tím dal impuls, aby jeho odstíny dohnala. Ale i když bude venku nevlídno, na výstavě Krajina magnólií mají lidé do 6. prosince jistotu, že se jejich den prozáří i prohřeje.
Fialu baví témata, která se v této době zrovna moc nenosí: krajiny, zátiší, květiny, zvířata, architektura.
Studium strojařiny ovlivnilo jeho vidění rozmanitých tvarů, takže například květinu přetvoří v geometrickou bránu do jiného světa. „Zajímá mě hlavně klasické krajinářství. Podzim je proto mé nejoblíbenější období, nejen proto, jak je barevně nádherný, ale je mi v něm i fyzicky dobře,“ vysvětluje autor.
Kurátorovi Alšovy jihočeské galerie Vlastimilu Tetivovi přinesl před mnoha lety kresby se zcela jinou náladou. V té době ho inspirovala četba Idiota od Dostojevského a civilní služba v nemocnici. Hodně kreslil i figury, teď už ne. Depresivních témat si prý užil dost a už ho přestalo bavit množit negativní pohled na svět.
Pohybuje se mezi realitou a snem, krajinu netradičně doplňuje a zabydluje, všechno spolu souvisí.
„Tuto výstavu divák neproběhne, ale zastaví se před jednotlivými obrazy,“ míní Tetiva.
Nesmrtelné květiny
V expozici je téměř sedmdesát obrazů z posledních deseti let, převládá nejnovější tvorba. Fiala tu poprvé vystavil například své malby květin. Dvacet let k tomu sbíral odvahu, protože květiny už maloval kdekdo.
„Některá témata mi ale připadají nesmrtelná. U květin mě fascinuje jejich tvar jako symbol života,“ říká výtvarník, který působí jako asistent na Akademii výtvarných umění v Praze a do Budějovic se pravidelně vrací.
Do Wortnerova domu zamíří ve čtvrtek 19. listopadu, kdy zájemce od pěti odpoledne provede svou výstavou.
