Realista věřící na zázraky. Tak sám sebe vnímá malíř moldavského původu Teodor Buzu. Na jeho obrazech a grafikách, které vystavuje v galerii Špejchar u Dolního Skrýchova, je to vidět. Na návštěvníky z nich dýchá optimismus a láska k lidem a přírodě.
„Já inspiraci čerpám všude. Každý rok si jednou zajedu i do své rodné země. Letos je mi padesát, a tak se bude v hlavním městě Kišiněvě konat v srpnu moje velká výstava. Už teď z toho pomalu nemůžu spát. Posledně mi tam na vernisáž přišlo 300 lidí,“ usmívá se Buzu.
A jak se malíř, který se narodil v roce 1960 v moldavské Drasliceni, dostal až do jihočeského Tábora?
„Moje manželka je z Tábora. Když jsem ale chtěl odjet za svou rodinou do Čech, Sověti mě radši povolali do armády. Nakonec se mi ale vycestovat podařilo a byl jsem takový dárek pod stromeček. Do Tábora jsem totiž přijel přesně na Štědrý večer v roce 1987,“ vzpomíná na dramatické období svého života.
Na Jindřichohradecku vystavuje Buzu již počtvrté. Rád se sem vrací. „Jindřichův Hradec je velmi krásné město. Jsou zde milí a zajímaví lidé. No a kdo by neznal město, kde se dá kromě benzinu natankovat i rum?“ vtipkuje.
Přes město navíc často projížděl do nedaleké rakouské obce Reingers, kde se podílí na výtvarném přebudování bývalé márnice na umělecký objekt, na který se dnes jezdí dívat lidé až z Vídně.
„Reingers je od Nové Bystřice vzdálený osm kilometrů a lidé si tam mohou zajet i na kole,“ říká malíř, který dotvořil všechna okna márnice.
Kromě jiného působí výtvarný umělec jako pedagog na Základní umělecké škole Oskara Nedbala v Táboře. Má za sebou více jak pětapadesát autorských výstav. Je držitelem mnoha ocenění z výtvarných soutěží a dostal i rumunský státní řád Comandor 2002.
Malíře přivedla do Čech manželka
Akademický malíř Teodor Buzu vystavuje do 2. května své obrazy v galerii Špejchar u Dolního Skrýchova.
