Malý Jeclov zasáhla populační exploze
Je dobrý důvod, proč neminout osadu Jeclov nedaleko Jihlavy. Víska totiž patří současně k nejstarším i nejmladším obcím na okrese. Jakto? Žije tady nejvíce dětí do patnácti let na celkový počet obyvatel. Bydlí zde čtyřicet pět lidí, z nich patnáct dětí. Jinými slovy: Jeclov nevymírá. Přispívá k tomu paradoxně snad i stáří obce (první zmínka o Jeclovu je z roku 1221). V Jeclově se totiž dodnes zachovaly rozlehlé středověké statky. V některých bylo místo i na nové rodinné domy. Na jedné usedlosti tak žijí prarodiče i rodiče s dětmi. „Statky jsou tady tak velké, že sem mladí jdou, aby prarodičům pomáhali s údržbou,“ řekla Radka Musilová, matka tří dětí.
Soužití generací v obci funguje
V obci funguje zdánlivě zastaralé soužití generací. „V Jeclově to na některých statcích funguje dodnes: zestárlí rodiče jdou do výminku, na jejich místo přichází děti a obmění se generace. Dokud ten koloběh fungoval, nemusely být domovy důchodců,“ řekl Jaroslav Kokejl, starosta Velkého Beranova, pod který Jeclov patří. Mladým se tu možná prostě líbí. Nejnovější dům má popisné číslo 19, žádné ze stavení není prázdné. A vyjma novostaveb zde žijí v podstatě starousedlíci, definitivně odešel málokdo. „Před pár lety tady byly obsazené čtyři chalupy, dneska všechny,“ říká místní Jiří Ondráček. Ten se širší rodinou obývá jeden z nejstarších statků v obci. Je ale také správcem jílovských tenisových kurtů, které si tu vybudovali ve středu obce na někdejší skládce. I to je jeclovský fenomén. Z třiceti místních dospělých je totiž polovina členy jeclovského tenisového klubu.
Nadšenec hoří, aby zapálil ostatní
Tenisový klub založil chatař František Lanc. Ten chatu na okraji Jeclova koupil před pěti lety, ale k aktivnímu odpočinku mu pořád něco chybělo. „Šel jsem se smetím a viděl tu ošklivou skládku. Řekl jsem si: nešlo by s ní něco udělat?“ vzpomíná. Dnes se v místě hromad odpadků zelená tenisový kurt. Lancovou životní filosofií je, že člověk, který chce zapalovat ostatní, musí sám hořet. Jak říká, v Jeclově ta snaha zatím stoprocentně vychází. „Vyšel jsem z toho, že lidi mají zájem se sdružovat, ale musí je něco spojovat a musí to být na neutrální půdě. Ani dnes samozřejmě všichni nechtějí hrát tenis, ale zajímá je to dění okolo,“ říká Lanc.
Tlupu jeclovských dětí tohle nemusí zajímat. Nezažívají však samotu, kterou prožívá mnoho jejich vrstevníků. A v Jeclově mají všude blízko. „Jsme na hřišti u rybníka, bruslíme na cestě, hrajeme na schovku, sbíráme nálepky,“ vypočítává osmiletá Jana. Jedna z jeclovských babiček Marta Košťálová navíc přidává, že Jeclov zažívá porodní explozi děvčat. „Prý se tady předtím čtyřicet let nenarodila holka, až naše vnučka byla před devíti lety první. Teď se tu rodí jedna holka za druhou,“ směje se Košťálová.
