Zatímco svět slavil svátek zamilovaných, ve Velkém Oseku bude 14. únor navždy Dnem Martiny Sáblíkové. Obec, kam se rychlobruslařská hvězda loni v létě přistěhovala, v neděli před půlnocí slavila její první zlatou olympijskou medaili dobytou ve Vancouveru.
Něco kolem dvacítky fanoušků včetně skalních členů fanklubu Sáblíkové se po osmé hodině večer schází před velkoplošnou projekcí v salonku motelu U jezera. Starosta městečka Jiří Otta láká přítomné, aby si vsadili, jaký čas „jejich Martinka” na tříkilometrové trati zajede. O žádný hazard nejde, autor nejlepšího tipu dostane tričko s vyšitým podpisem rychlobruslařky.
Ještě než dojde ke startu, fanoušci se trumfují, co kdo udělá, až Sáblíková vyhraje. „Martině jsme na dům přidělili číslo popisné s údajem jejího světového rekordu. Když pojede rychleji, nechám ho vyměnit,” slibuje euforicky starosta.
Přímý přenos z Kanady nabírá obrátky. Když se na velké obrazovce zjeví silueta dvaadvacetileté závodnice, fanoušci propuknou v hurónský řev. Starosta duje do hasičské trubky. „Když jsme měli trubku, Martina pokaždé vyhrála.”
Před půlnocí přichází vyhlížená chvíle. Sáblíková nastupuje na start. Zazní výstřel – a velkoosecké plénum v ten moment propuká v nezřízený křik. Neutichne příští čtyři minuty.
„Jeď, Martinko, jeď!” tlačí slovy svou oblíbenkyni jedna z fanynek Jana Fromová. Konečný čas – 4:02:53 – sklidil v sále motelu hlasitý potlesk.
Vyhráno však ještě nemají Sáblíková ani fanoušci z polabského městečka. Šest po ní jedoucích rychlobruslařek mohlo jásot změnit v pláč. „To jsou nervy,“ mumlá si jeden z nejvěrnějších fanoušků Sáblíkové, Vladimír Bartoš.
Zatímco ve vesnickcých hospodách se obyčejně probírá fotbal či hokej, vypadá to, že ve velkooseckém podniku se sešli snad všichni čeští specialisté na yrchlobruslení.
„To přepálí,” zní fundovaně sálem na adresu skvělého startu kanadské spulufavoritky Hughsové. „Houby, má dobrý start,” nesouhlasí nervózní Bartoš. „Co tě nemá, už jí padá ruka, koukej“ uklidňuje ho Otta.
Při poslední jízdě dvou favoritek by se napětí v salonku dalo krájet. Pak však propuká euforie. Fanoušci v sále jásají, objímají se.
Velký Osek, kde se dosud nenarodil žádný významný sportovec, má olympijské zlato! Sáblíkovou, rodačku z Vysočiny, vzal za svou. A znovu padá téma, jež sportovkyni a městečko spojilo: stavba rychlobruslařské haly. Je k ní po zlaté neděli blíž?
