V proslulém cestopisu Milión prý Marco Polo jen nepřesně reprodukoval to, co o Číně vyslechl z druhé ruky na svých cestách do oblasti Černého moře. Čínu, Mongolsko a Japonsko slavný Benátčan podle posledních průzkumů na vlastní oči nikdy nespatřil.
První evropský cestopis
Trojice Polů – Marco, jeho otec Niccolo a strýc Matteo putovala po Orientu v letech 1271 až 1295. Nejprve cestovali po souši přes Sýrii, Persii, Chorazán, Turkestán a Mongolsko, a v roce 1275 dorazili do říše Kataj, v níž vládl Kublaj chán. Marco Polo pracoval nejprve tři roky pro chána jako guvernér provincie Jang-Ču a následujících sedmnáct roků strávil cestami po Kataji. Do Evropy se vrátil spolu s otcem a strýcem po moři v roce 1291. Na sklonku 13. století upadl Marco Polo do janovského zajetí a v žaláři vyprávěl o svých cestách spoluvězni Rustichellovi z Pisy, který vše zapsal. Tak vznikl jeden z prvních evropských cestopisů, známý jako Il Milione, čili Milión.
Polovo vyprávění o pohádkovém bohatství dalekých asijských zemí se stala motivem pro objevné zámořské plavby. Cestopis Milión velmi dobře znal i Kryštof Kolumbus.
Popletené invaze
Archeologové poukazují na řadu prapodivných nepřesností, kterých by se očitý svědek událostí jen stěží dopustil. Když například vypráví Marco Polo o dvou Kublajových neúspěšných pokusech o námořní invazi do Japonska z let 1274 a 1281, plete si obě námořní operace. O první invazi píše, že Kublajova flotila vyrazila z Koreje a byla zničena tajfunem dříve, než dosáhla japonských břehů. Jenže k téhle události došlo při druhé invazi v roce 1281.
Tým italských archeologů, vedený Danielem Petrellou z neapolské university, prováděl v Japonsku průzkum vraků mongolských lodí z doby vlády chána Kublaje, a zjistil, že se Polův popis lodí dramaticky liší od skutečnosti. Podle Pola měly lodě chána Kublaje pět stěžňů. Ve skutečnosti měly tyto lodi jen tři stěžně. V cestopise Milión zcela chybí popisy tak nápadných čínských zvyků, jako je pití čaje nebo bandážování chodidel u žen. V Miliónu nenajdeme zmínku dokonce ani o Velké čínské zdi. Mohl něco takového opominout člověk, který prožil v Číně bezmála dvacet let?
Už během našich vykopávek jsem začal pochybovat o všem, co Marco Polo napsal,“ přiznal Petrella v článku zveřejněném v časopise Focus Storia. Marco Polo například psal, že Číňané používali k utěsnění lodních trupů smolu, které říkali chunam. Jenže tehdejší čínština a mongolština takové slovo neznaly. Kupodivu však termín chunam používali pro smolu Peršané. Polo také používal perské názvy čínských a mongolských lokalit a měst.
Pátrání v císařských archivech z dob Kublajovy vlády neodhalilo jediný záznam, který by prokázal přítomnost Marca Pola na chánově dvoře nebo v jeho říši. Také pátrání v benátských archivech nepřineslo nejmenší důkazy o tom, že by měla rodina Polů přímé kontakty s Čínou.
