O české kinematografii se znovu mluví nejen doma, ale i ve světě. Jak ale vidí svět tvůrce filmu Nabarvený ptáče Václav Marhoul, tedy ten, kdo se o zvýšenou pozornost zasloužil? Byli jsme u toho, když ho zpovídala zahraniční média. Rozpovídal se o fašizujících tendencích na světové politické scéně, srdeční volbě, ale třeba i o Miloši Zemanovi a českokrumlovské “cikánské” hospodě. “Fašismus ve světě sílí. Podívejte se na Donalda Trumpa, ale třeba i na českého prezidenta Miloše Zemana,” nebral si například servítky režisér, producent a scenárista dramatu Nabarvené ptáče.
Za svůj dosavadní pobyt na festivalu v Benátkách, kde Ptáče úspěšně odpremiéroval, poskytl desítky rozhovorů, přičemž nejčastěji zahraniční média zajímalo použití “mezislověnštiny, jakéhosi slovanského esperanta, jímž mluví ve filmu drtivá většina postav, ale například i Marhoulova profesní minulost. Fakt, že sedm let vedl jedny z největších evropských filmových studií, mnohé z nich vysloveně fascinoval.
Kapitolu samu o sobě pak představovalo zpracovávání násilných motivů z knihy, jemuž někteří vyčítali přílišnou explicitnost. “Na to odpovídám: Při vší úctě, já o ničem takovém nevím. Násilí nikdy nesnímám napřímo, lžici v oku u mě prostě neuvidíte, takže jestli vám něco přijde explicitní, je to explicitní pouze ve vaší hlavě, ne v mém filmu, pardon,” vysvětloval tvůrce.
V souvislosti s tématy, jež ve filmu rezonují, byl také často tázán na motiv fašismu a antisemitismu. S upřímností sobě vlastní vyjádřil znepokojení z fašistických tendencí, které promořují světovou politiku včetně té naší. “Z mého pohledu je klasickým fašistou Donald Trump. Vůbec přitom nehraje roli, že vede největší demokracii, jeho názory a postoje jsou rasistické a staví nepřekonatelné bariéry mezi lidmi. Vždyť co jiného než fašismus, jsou výkřiky typu “My jsme národ, Amerika je nejvíc,” řekl s tím, že Trump bohužel není jediný politik s podobnými rysy. “U nás v České republice máme prezidenta Miloše Zemana, v Maďarsku Orbána, v Polsku Kaczynského, o Putinovi v Rusku ani nemluvě.”
Česku ovšem udělal i velmi pozitivní “reklamu”, když líčil genezi Ptáčete a dostal se i k tomu, kde našel jeho hlavního představitele, tehdy devítiletého Petra Kotlára. “ Scénáře píšu zásadně v Českém Krumově, což je nádherné město v Jižních Čechách, určitě si tam udělejte výlet. Devatenáct let stále stejný hotel, pokoj a židle. Za rohem je cikánská hospoda, kam chodím na skleničku vína po práci, a ta patří Péťovým rodičům. Když jsem ho tam před sedmi lety viděl, okamžitě jsem věděl, že jsem našel Ptáče: žádný casting nebyl třeba, měl jsem na místě jasno,” uvedl na konto mladičkého neherce, jemuž v Benátkách chodili za jeho výkon houfně gratulovat novináři i neznámí kolemjdoucí.
