„Rohlíky za padesáťák. Vezmi jich aspoň dvacet,“ radí mladá žena příteli u násypky pečiva v Kauflandu. Lidovými cenami láká táborský Kaufland i u dalšího zboží. Menší obchody mají také své akce, ale až takový tah na zákazníky si dovolit nemohou. Jinak mají ceny srovnatelné. Lidé v nich dělají většinou každodenní nákupy, na větší vyjedou do marketu.
Menší obchody třetí
Důvody, kde a proč lidé v Táboře nejčastěji nakupují potraviny, zpracovala ve své bakalářské práci Hana Háková, dcera obchodníka Františka Háka. Oslovila sto dvacet lidí různých věkových skupin na Táborsku.
Přeplněná parkoviště u hypermarketů jasně ukazují, že nejvíc Táboráků nakupuje právě tam. Potvrzuje to i výzkum Hany Hákové. Druhá největší skupina oslovených lidí volí supermarkety, ale jen těsně za nimi jsou v největší oblibě menší samoobsluhy.
„Jsem zvyklý chodit do malého krámu tam, kde bydlím. Objednají mi i zboží na přání. Když si koupím třeba víc balíků vody najednou, tak mi je majitel pomůže nanosit do auta a ještě si s ním popovídám. Nebo s někým jiným, koho tam potkám,“ říká častý zákazník Sparu na Horkách Ivan Pospíšil.
„Markety jsou pro mě anonymní. Jezdíme do nich, jen když třeba manželka probere s kolegyněmi v práci letáky a vymyslí, co by chtěla. Já si tam koupím jen exkluzivnější zboží, které v menším obchodě mít nemohou, protože by ho ani neprodali,“ dodává Pospíšil.
Osobní přístup
Kdyby ale drobnější živnostníci nevstoupili do sítě velkoobchodů jako Flosman nebo Spar, nemohli by mít zdaleka ceny srovnatelné s velkými řetězci. Musí se sice s velkoobchody podle přesně stanovených podmínek dělit o zisk, některé zboží nemohou prodávat, za kolik by chtěli, ale nakupují ho levněji.
František Hák, který prodává potraviny ve dvou menších samoobsluhách, si zařazení do sítě velkoobchodu Spar chválí.
„Nabízíme přes čtyři tisíce položek. V některých cenách nemáme šanci konkurovat, ale v něčem jsou i markety dražší. Snažím se co nejvíc věnovat zákazníkovi. Ráno tady třeba nechá seznam, a když se vrací z práce, má připravený nákup,“ popisuje Hák, v čem se od velkých marketů liší.
Renata Svobodová z Blanického předměstí se snažila s malou prodejnou potravin uspět, aniž by byla v podobné síti zařazená. Teď ale musí skončit. „Bylo to čekání na zákazníky. Když si potom koupí jen mléko, chleba a rohlíky, nemůže mě to uživit. Jezdila jsem pro levné zboží i do Kauflandu. Když jsem táhla na vozíku třeba několik bas piv, budila jsem pozornost, ale jinak to nešlo. Třeba zeleninu tam mají levnější než ve velkoobchodě. Na jejich ceny se nemohu nikdy dostat,“ popisuje svou situaci Svobodová.
Odolnost proti taktice
Z bakalářské práce Hany Hákové vyplynulo, že čím je člověk starší, tím menší samobosluhu k nákupu v Táboře volí. Vyhledávají je hlavně lidé už od jednatřiceti let a také ti, kteří bydlí v okrajových částech Tábora a přilehlých obcích. Oceňují jejich lepší dostupnost, známé prostředí i to, že jim prodavačky věnují větší péči. Nejvíce peněz Táboráci utratí v hypermarketech a menší samoobsluhy využívají hlavně pro denní nákupy.
Takový závěr potvrzuje i třicetiletá Radka Kolářová. „Jsem z Plané, kde chodím pro běžné nákupy do Flopu. Nevím, co bych dělala, kdyby nebyl. Když jedu do Kauflandu pro větší nákup, snažím se vybírat zboží za rozumnou cenu a kvalitu. Nemůžeme si doma dovolit to nejdražší, ale stejně tak nechceme to úplně nejlevnější. Do marketu také jdu s jasnou představou o tom, co chci nakoupit, a snažím se nebrat žádné věci navíc,“ vysvětluje Kolářová, která počítá s tím, že každý market má zboží takticky vystavené tak, aby nalákalo co nejvíc zákazníků.
