Marocké víno je stále lepší, i přes islámská tabu

Nedaleko Casablanky, v jedné z nejstarších vinařských oblastí Maroka, sahají vinice kam až oko dohlédne. V zemi i přes zákazy spojené s islámem nejen roste produkce, ale i spotřeba kvalitních vín, píše agentura AFP.

„Maroko je nepochybně země zaslíbená vínu,“ prohlašuje Stéphane Mariot z francouzské Jury, který působí v Banslimánu jako enolog a zastupuje vinařskou oblast Ulád Tálib o 2000 hektarech ležící 30 kilometrů severovýchodně od Casablanky. „Maroko dnes vyrábí dobrá vína, především pro vnitřní trh, ale část produkce je určena i na export, zejména do Francie,“ dodává. „Je zde mikroklima, které prospívá takzvaným teplým vínům,“ vysvětluje.

V Maroku se dnes ročně vyrobí téměř 400 tisíc hektolitrů vína, z toho více než 50 procent má vynikající kvalitu. Drtivá většina, kolem 85 procent, se vypije v zemi.

Se svými více než 40 miliony lahví ročně patří Maroko k největším producentům v regionu. Jeho produkce je srovnatelná s alžírskou. Alžír vyprodukuje na 500 tisíc hektolitrů ročně. V Libanonu, který je svým vínem pověstný a kde je tato kultura tradiční, se ročně vyprodukuje šest milionů lahví.

Bulaván, Banslimán, Barkán, Džerrván… Maroko má dnes 14 chráněných označení původu a jedno kontrolované označení původu. Víno se pěstuje především u Casablanky a ve směru na město Miknás ležící v centru země. Loni v březnu dokonce v Marrákeši vznikla asociace marockých sommelierů, v níž je sdruženo dvacet odborníků.

Pokud jde o odrůdy, pak se kolem Středozemního moře pěstují především Grenache, Syrah, Cabernet-Sauvignon či Merlot.

Zákon zakazuje prodej vína muslimům

Marocké víno, které se pěstuje už témě 2500 let, zaznamenalo vrchol v době francouzského a španělského protektorátu, kdy království sloužilo jako útočiště vinařů postižených škůdcem mšičkou révokazem. Produkce byla téměř celá určena pro zahraničí, protože jen málo Maročanů pilo víno.

V 50. letech minulého století produkce dokonce převýšila tři miliony hektolitrů a pak se výrobci zaměřovali více na kvalitu.

V Ulád Tálibu skrývá nejstarší dosud používaný sklep Maroka, který postavila belgická společnost v roce 1923, jedno z nejvíce oceňovaných vín v zemi. Podle šéfa podniku Abdala Rahíma Záhira jde o „mužné a teplé víno“. „Máme dnes vyzrálé víno, na něž můžeme být hrdi,“ říká.

Tento pokrok však postupuje pomalu v citlivé atmosféře, protože marocký zákon zakazuje prodej alkoholu muslimům. Ve skutečnosti však nejsou pro supermarkety prodávající víno stanoveny žádné podmínky.

Loni sice marocká vláda, poprvé vedená islamisty, rozhodla o zvýšení daně z alkoholických nápojů v přepočtu asi o 175 Kč, na 1200 Kč na hektolitr, zdá se však, že toto opatření nemá na spotřebu v Maroku výrazný dopad.