Není důležité udělat z nohou vánočku a dát si je za krk. Jóga je v první řadě filozofie a cvičení je pouze jedním z jejích aspektů,“ vysvětluje Martina Procházková, zakladatelka a ředitelka Prague Spirit Festivalu, největší přehlídky jógy u nás. V podstatě jde především o to, jak si život „zhezčit“. Certifikát lektorky Jivamukti jógy si Martina před lety přivezla z USA, ale ve studiu pokračuje dál. „Učíme se sanskrt a čteme původní filozofické spisy, tedy žádný jeden papír a konec. Tak to bohužel někdy bývá u nás, kde certifikát lektora lze získat poměrně snadno. Cvičitelů stejně jako nových center proto přibývá jako hub po dešti. Nastal jógový boom. Jóga je trendy, móda, byznys i atribut zdravého životního stylu. Jenže v tomto smyslu je to jenom nálepka, jak být in. Důležitější jsou její hlubší aspekty.“ Martina věří, že jóga v sobě má potenciál přivést lidi ke smysluplnějšímu a šťastnějšímu životu.
„Jóga není sport. Jde o systém fungující tisíce let a znamená spojení. Člověka může přivést k poznání, že jsme všichni jedním. Pak už se u druhých lidí nebude dívat na jejich minusy a nebude je soudit. A to je svoboda, protože přestane soudit i sám sebe. Důležité je zaměřit se na to dobré a neoddělovat se. Vaz nám lámou hlavně ambice. Když nám něco nejde, jsme naštvaní. A přitom většina z nás cítí, že když moc tlačíme na pilu, jsme ve starém vzorci chování, který dnes už nefunguje. Máme pocit, že stále musíme být důležití a pořád něco dělat, ale kolikrát je důležitější nechat věci být a počkat, až se vyvinou samy. A to je jóga,“ vypráví.
Happening jógy, pohybu a relaxace – Prague Spirit Festival – vypukl v pátek 20. března v pasáži pražské Lucerny, kde jej zahájil rodilý Newyorčan Matthew Lombardo lekcí Urbanasany ve stylu vinyasa. O jeho lekcích Martina Procházková říká, že jsou čokoládové, protože se při nich každý úplně rozpustí.
Na festivalu se představí zkušení lektoři jógy z celého světa – Twee Merrigan z USA, Alexander Medin z Norska či Yustin Castillo z Guatemaly. Naše luhy a háje zastoupí například u nás žijící indická lékařka Aruna Singhvi nebo Kanaďanka Christina Smutny. Bohatý program festivalu, který se uskutečnil o víkendu 21. a 22. března v Novoměstské radnici, byl ochutnávkou mnoha různých cvičebních stylů a systémů. Představily se tradiční školy, jejichž kolébkou je Indie, ale i ty, které vznikly na Západě. Festival je vlastně jakousi mapou, jak se v józe orientovat. U všech lekcí je také uvedeno, zda jsou určeny začátečníkům či pokročilým, a tak si vyberou opravdu všichni. Čím se od sebe jednotlivé směry vlastně liší?
Ráno, přes den, kdykoliv
„Jóga je v podstatě jenom jedna, i když každého přitáhne jiný směr,“ tvrdí zakladatelka Prague Spirit Festivalu. Sama se józe věnovala odmalička. „Když tatínek stál ráno na hlavě, líbilo se mi to,“ směje se. „Jóga není o tom, že si něco dokazujete. Ráno nebo kdykoliv přes den si uděláte svůj rituál – dýchání, meditace a asanovou praxi, tj. cvičení. Nejde o dogmata, ale o nastoupení cesty vědomého bytí. Proto není třeba, abych jako jogínka chodila v batikovaném oblečení, a někdy si dám i skleničku vína – proč ne? Nemusím nikomu nic vysvětlovat a nálepky si nedávám. Jóga je především o duchovní svobodě a tu bych přála každému.“
Festival je tudíž pojatý tak, že se zde především snaží vyživit ducha vnímáním krásy. Proto se také koná v Novoměstské radnici a ne v tělocvičně. Navazující letní jógování zase probíhá třeba na piazzetě Národního divadla. „Pocházím z Bratislavy a Prahu miluju, protože je magická, a právě to je to, co chceme spojit s jógou – pražský genius loci ve světovém kontextu,“ dozvídám se od Martiny Procházkové, která tvrdí, že s jógou může začít kdokoliv a kdykoliv – není zde omezení věkem, vzděláním ani zdravotním stavem. „Pokud má někdo fyzické omezení například po operaci, měl by to však lektorovi předem sdělit. Je-li to dobrý lektor, může mu doporučit jiný systém.“
Jak ale poznat dobrého lektora? „Na první pohled to nepoznáte, ale je dobré zajímat se o to, jakou má za sebou školu a kdo byli jeho učitelé. A vodítkem je také to, že nepěstuje svůj vlastní kult jako guru.“
Práce na přípravě festivalu nikdy nekončí. V průběhu roku vede Martina hodiny a také pořádá semináře, ale festival je její radost a láska. A jak vůbec vznikl? „V roce 2010 jsem byla na Bali, které je samo o sobě místem pokory a krásy. Právě tady se také koná Bali Spirit Festival. A mě napadlo udělat něco takového v Praze. Věděla jsem, že tu jsou krásná místa, kde by se jóga dala dělat, a záměrně neříkám cvičit, protože jóga není jen cvičení – asanová praxe je jenom jednou její částí. Pustila jsem se do toho hned po návratu a první festival se konal v únoru 2011.“ Součástí programu jsou i zajímavé přednášky a semináře týkající se například životosprávy. Po celou dobu konání festivalu je také k dispozici tzv. satvické občerstvení, to jest takové, jež působí na tělo blahodárně.
Roztáhnout křídla
„Jóga je návod, jak být zodpovědný ke svému životu a jak si ho zkrášlit. Jsem šťastná, když vidím, že to funguje, lidé se na festivalu usmívají a jsou nadšeni. O to jde především, protože jinak jsme všichni velmi zrychlení a už vůbec neumíme být v přítomnosti, zastavit se a radovat se z maličkostí. Právě proto tolik lidí užívá antidepresiva, přibývá syndromu vyhoření atd. Jóga může antidepresiva nahradit, protože člověk má šanci poznat svoji podstatu,“ říká Martina Procházková a dodává: „Pomůže nám totiž ze sebe samých odlepit nálepky, které nás svazují. Nalepili jsme si je na sebe sami, nebo tak učinila společnost. Je to stejné, jako když se loupe cibule. Když se vrstvy odkryjí, zůstane jen jádro, a to máme podle jógy všichni stejné a krásné. Jóga není náboženství, ale je to filozofie a cesta, kterou může zkusit každý a nemusí o ní předem vědět vůbec nic. Když je však cvičení provázeno meditací, člověk dostane kompletní návod, jak praktikovat i doma a,roztáhnout křídla‘. A to za pokus určitě stojí.“
