Nedávno oslavil čtyřicítku. Přesto se olomoucký primátor Martin Novotný občas cítí, jako by mu bylo pětadvacet. „Sem tam mi sice přibude šedivý vlas, ale neměnil bych,“ říká o současném koaličním vládnutí na radnici její šéf, který si občas „odskočí“ ze světa politiky na rockové pódium.
Jaký akord teď hrajete na kytaru nejraději?
To je těžké říci. Možná je to h moll. Je to sice akord trochu smutný a bluesový, ale když se zahraje, zní na první poslech opravdu dobře.
Souvisí tahle „bluesová“ nálada s vaším rozpoložením?
Zhruba před dvěma lety, v době rozvodu, jsem neprožíval zrovna šťastné období. Ale to už je pryč. Teď mě vnitřně hned tak něco nerozhodí. Mám poměrně jasné představy o tom, co bych chtěl ještě udělat na radnici, o svém životě i o hranicích, za které bych nechtěl jít. Myslím, že jsem to měl i v horoskopu, že ve čtyřiceti konečně „najdu sám sebe“.
V jakém jste se narodil znamení?
Ve znamení Vodnáře, ale hned zkraje, takže je možná ve mně i kousek Kozoroha.
Takže jste člověk, který žije v abstraktních úvahách, tak trochu mimo tento svět?
Ano, tohle prý v sobě Vodnáři mají. S touto nepraktickou vodnářskou povahou celoživotně bojuji, podobně jako se snažím bojovat workholismem s leností. Díky tomu jsem se snad naučil systematicky pracovat i realistickému pohledu na svět a na život.
Proč vám podle vás manželství ztroskotalo?
Platí, že když k něčemu takovému dojde, tak s odstupem času na tom určitě nesou podíl oba bývalí manželé.
Co jste dělal špatně vy?
Když několik let po sobě chodíte domů z práce mezi osmou a půl desátou úplně „vyplivnutý“, a když vám práce sebere občas i víkendy, tak je tomu potřeba více přizpůsobovat chování doma ve chvílích, které zbývají. Nad tím jsem hodně přemýšlel. Na druhé straně si po rozchodu člověk uvědomí, že by ten vztah asi nefungoval tak jako tak. Někdy to vypadá, že se k sobě lidé hodí, a pak zjistí, že to tak vůbec není.
Našel jste si nový vztah?
Zatím prožívám období hledání. A občas je to i příjemné, svobodu si trošku užívám. Když je člověk ve čtyřiceti zase svobodný, možná trochu vnitřně omládne, a tak trochu se vrátí do atmosféry věku mezi osmnácti a pětadvaceti lety. Ale jsem spíše rodinný typ, rád bych ještě zakotvil.
Když už jsme u věku, vy jste se krátce po třicítce dostal na pozici náměstka primátora. Nebyl jste v tu dobu příliš mladý?
Samozřejmě jsem byl tehdy méně zralý. Na druhé straně ale není špatné vstoupit do politiky neohoblovaný světem kompromisů a jistých zvyklostí, které přináší vyšší věk. Člověk pak alespoň nedělá věci stereotypně a má jiný, mladistvější pohled na realitu politiky.
Je něco, co byste dnes udělal jinak?
Určitě jsme nikdo nepočítali s celosvětovou ekonomickou krizí. Některá rozhodnutí bychom asi dělali jinak, kdybychom ji čekali.
Narážíte na rozhodnutí vybudovat aquapark?
Ten projekt je hodně démonizován. Jistě, asi bychom uvažovali jinak, ale zdaleka to není takový problém, jak se občas jeví v médiích.
Aquapark je ztrátový. To není nafouknutá bublina, ale fakt.
Základní problém je v tom, že lidé neznají reálná čísla týkající se nákladů fungování čehokoli ve městě, což jim samozřejmě nelze vyčítat. Když jim někdo řekne, že aquapark stojí pětačtyřicet milionů, považují to za strašné číslo. Ale netuší, že divadlo stojí pro změnu skoro sto a filharmonie kolem čtyřiceti milionů korun ročně.
Přesto, každý si může spočítat, kolik chodníků by se opravilo, nebýt aquaparku. A v internetových diskusích tyto propočty nacházíme velmi často.
Do jisté míry to tak je. Ale je to pohled z hodně velké dálky. Kdybychom nepostavili aquapark, jehož placení je rozložené na dvacet let, tak bychom měli v rozpočtu ročně o nějakých pětačtyřicet milionů více. Reálný problém, který řešíme, je ale o stovkách milionů. Souvisí to s evropskými fondy.
Jak?
Protože „evropské“ peníze umožňují najednou do pěti let udělat něco, co by jinak trvalo třeba třicet let. Což podle mě není správný přístup k ekonomice. Na druhé straně bychom byli špatní hospodáři, kdybychom tyto peníze nechali prolétnout komínem. Jsme tedy v situaci, kdy nám někdo říká, my vám dáme čtyři sta milionů dotací, ale další stejnou částku k tomu si seženete sami. A ta reálná potřeba na společné financování evropských projektů je v řádech stovek milionů korun. Kdybychom zítra zavřeli aquapark, jsme pořád v tom samém problému, jen o trošku menším.
Je ale rozumné rozprodávat městské domy tak, jak se to poslední dobou děje? To se také nesetkalo zrovna s kladným ohlasem.
Věřím, že až lidé uvidí výsledky, budou mluvit jinak. Na jedné straně třeba prodáme část městského majetku, ale za ty peníze zase spravíme část jinou. Opravíme Výstaviště Flora nebo Dolní náměstí. Kolem domů na náměstí ostatně existuje myšlenkový stereotyp, který je dědictvím minulého režimu. Naprostou většinou historie tohoto města přece byly soukromé domy soukromých majitelů. Brzy například skončí oprava Salmova paláce za dvě stě milionů korun. Kdyby byl v rukou města, nebyly by na opravu peníze. Navíc pořád velká část těch domů zůstává a zůstane v majetku města.
Chystá se i prodej hodolanského divadla. Máte představu, čemu by mohla tato specifická budova sloužit?
Přiznám se, že zatím nevíme. Je to objekt zvláštní svou lokalitou i novou situací, která tam vznikla výstavbou silnic, autobusového nádraží či Hornbachu. Je otázka, jestli se nám podaří najít kupce. Divadlo tam asi nikdo provozovat nebude.
Po posledních volbách jste „přehodili výhybku“ a namísto dosavadní spolupráce s ČSSD jste utvořili pravicovou koalici s těsnou většinou. Jak hodnotíte tohle vládnutí?
Ze stávající uspořádání mám více šedivých vlasů, než kdybychom šli do širší koalice. Je pracnější z hlediska přípravy a nalezení shody nad každou maličkostí.
Nelitujete s odstupem tohoto rozhodnutí?
Chtěli jsme vyslat signál, že vytvoříme jiné politické uspořádání, než na jaké jsou lidé zvyklí. Doufali jsme, že čistě pravicová koalice zvýší důvěru v politiku. Bohužel jsme nepředpokládali, že paralelně s tím bude vláda fungovat se všemi skandály a aférami. Takže bonus, který jsme chtěli na lokální úrovni dát, nám sebrala úroveň celostátní. Dnes už lidé více než dříve posuzují politiku hlavně podle toho, kterým lidem věří či nevěří. Bez ohledu na to, zda jsou modří, fialoví, nebo žlutí. Ale ani dnes bych se nerozhodl jinak.
Zvláštní atmosféra ve společnosti, o které jste mluvil, dolehla i na Olomouc v podobě kauzy řidiče autobusu Romana Smetany, který skončí ve vězení.
Myslím, že obzvlášť ve společenské atmosféře, která nyní panuje, je tahle kauza velmi nešťastná. S názory pana Smetany jsem se nesetkal v žádném případě poprvé. Sledoval jsem je prostřednictvím e-mailů či dopisů řadu let v době, kdy atmosféra takto napjatá nebyla. Přijde mi, že kdyby spousta jeho dnešních sympatizantů znala dopodrobna jeho názory, asi by byla překvapená a vůbec by s nimi nesouhlasila. Na druhé straně si myslím, že v tuto chvíli vysílat společenský signál, že někdo, kdo namaluje politikům tykadla na billboardu, by měl jít do vězení, je vysloveně špatná zpráva. Pokud v sobě máme zbytky vzpomínek na listopad 89, nemůžeme z toho mít radost. Podle mě pan Smetana v žádném případě do vězení nepatří.
Na internetu kolují různé petice. Některým lidem vadí fakt, že ODS chtěla po Romanu Smetanovi náhradu škody.
To je velmi nešťastná shoda náhod. ODS žalobu nepodala. Podal ji dopravní podnik, jehož byl pan Smetana zaměstnanec a poškodil zařízení svého zaměstnavatele. ODS jen zareagovala na dotaz, jestli se chce připojit k náhradě škody, aniž by se probíraly detaily. Kdyby tušila, co se bude kvůli takové banalitě dít, tak to neudělá.
Zkusme se podívat do budoucnosti. Objeví se v roce 2014 jméno Martin Novotný na kandidátce do Poslanecké sněmovny?
To ještě nevím. V tuto chvíli nevylučuji variantu pokusu pokračovat na radnici, ani že bych se ucházel o místo ve sněmovně. Nezastírám, že mi do značné míry stav politické scény i stav pravice u nás vadí a toto by byla možnost něco s tím udělat.
MARTIN NOVOTNÝ
• Narodil se 21. ledna 1972 v Olomouci.
• Studoval filozofii na Karlově univerzitě, v pátém ročníku odjel na studijní pobyt do australského Sydney.
• Po návratu pracoval jako učitel angličtiny.
• V letech 2000-2001 byl poradcem místopředsedy sněmovny.
• V roce 2002 byl zvolen do olomouckého zastupitelstva a stal se náměstkem primátora.
• V roce 2006 se stal tehdy nejmladším primátorem v České republice.
• Hraje na kytaru v rockové kapele The Again.
• Je rozvedený, má dceru.
