Olgu Menzelovou Kelymanovou nepřestává Karlův most udivovat. Obdivuje například, jak jeho stavbu mistři zvládli. „Příprava expozice mě neskutečně obohatila. Poznala jsem spoustu zajímavých, vzdělaných lidí,“ říká Menzelová Kelymanová.
Výstavu velkoformátových fotografií ve volném prostoru pořádá popáté. V roce 2006 to byla na Kampě Země krásná neznámá a předloni Alive na náměstí Republiky. Vždy je zhlédnou desetitisíce návštěvníků.
Jak vás napadlo udělat výstavu o Karlově mostě?
Dělala jsem několik výstav pod širým nebem francouzského fotografa Yanna Arthuse Bertranda a kamarádi se mě ptali, proč neudělám něco českého. A co může být češtějšího než Karlův most?
A proč zrovna teď?
Byla to taková souhra náhod a dalších okolností. Most opravují a je kolem toho spousta debat. To téma se zkrátka přímo nabízelo. Bylo to ve správný čas na správném místě.
Kdo vybíral fotky a kolik jich je?
Vyobrazení je 104. Od fotografií po rytiny a grafiky. Samozřejmě to není práce jen moje, ale celého týmu, který se mnou pracoval. V čele s architektem Ondřejem Šefců, který svědomitě vybíral, co bude pro publikum nejzajímavější. Co třeba lidé nikdy neměli možnost vidět.
Představte některý z unikátů.
Na Kampě jsou obrázky, které nebyly ještě nikdy vystaveny. V archivu ČTK jsme objevili například fotografii jednotek SS nebo Lidových milicí pochodujících po Karlově mostě. Jedinečné jsou i snímky mostu pořízené pod vodou.
Co je vidět pod vodou?
Třeba základy Juditina mostu nebo mlýnské kameny, které tvoří základy mostu. Odborníci zjistili, že kmeny v základech byly pokáceny před rokem 1100. To je přece úžasná záležitost!
Jak dlouho jste výstavu připravovali?
Byla to trochu hurá akce. Napadlo nás to v lednu a 8. května už byla vernisáž. Je to autorská výstava, ke které psal Ondřej Šefců texty. Nebylo snadné najít všechna vyobrazení. Spousta institucí slíbí, že je vyhledá, ale třeba až za půl roku.
A podařilo se.
Nikdy jsem nedělala výstavu v takovém fofru a spěchu. Na vernisáži jsme se pak shodli, že taková výstava se chystá rok, ne pouhých pět měsíců.
Jak vše stíháte? Máte malou dceru, dokončujete vysokou školu.
Musím, ale je to příšerné. Mám spoustu práce, což je dobře, k tomu denní studium, které doufám teď zdárně dokončím, a k tomu malé dítě. Je toho dost, nějak se s tím člověk musí vypořádat. Ale nemůžu si stěžovat, je to moje volba.
Co plánujete?
V hlavě mám výstavy už na další tři roky. Nechci všechno prozrazovat, ale jedním z projektů je velká výstava s geologem Václavem Cílkem a časopisem National Geographic o vodě. Přiblíží ropnou katastrofu v Mexickém zálivu, povodně na Moravě i tsunami. Vše samozřejmě s úžasnými obrázky a někde pod širým nebem.
Současná výstava má velký úspěch.
Je dobře, že na ni chodí hlavně hodně škol, jezdí z celého Česka, a ty děti baví. Podvodní fotku základů Karlova mostu v učebnici dějepisu neuvidí.
Jak návštěvníky počítáte, když je vstup zdarma?
Brigádník ve stánku, který je součástí výstavy, jeden den v týdnu návštěvníky počítá a výsledek pak vynásobíme.
Změnil se nějak váš vztah ke Karlovu mostu?
Práce na této expozici pro mě moc znamenala. Teď vidím most úplně jinak. Věděl jste, že je z šestapadesáti tisíc kvádrů?
Jak sháníte na vaše projekty peníze?
Je to čím dál tím těžší. Vždy se mi podaří sehnat podporu nějaké instituce a získat grant. Když máte část peněz, sponzoři se pak přemlouvají snáz.
