Mercedes Dietrichsteinová chce zpátky do vlasti. Možná i na zámek | E15.cz

Mercedes Dietrichsteinová chce zpátky do vlasti. Možná i na zámek

Dagmar Nejezchlebová

Share on Facebook Messenger
Potomci šlechtického rodu Dietrichsteinů chtějí žít opět na Břeclavsku. Nejlépe na zámku v Mikulově.

Na mikulovský zámek se možná po více než šedesáti letech vrátí šlechtický rod Dietrichsteinů. Stane se tak, pokud kněžna Olga Maria de las Mercedes Teresa Margarita von Dietrichstein vyhraje soudní spor s českým státem.

Po něm kněžna požaduje vrácení mnoha hektarů orné půdy, lesů a některých nemovitostí. Mezi nimi také mikulovského zámku.

Na zámek, nebo na náměstí?

„Paní Dietrichsteinová se chce vrátit do své vlasti, kde prožila dětství. Kdyby soudní spor vyhrála, ráda by bydlela v menší části mikulovského zámku nebo v některém ze svých domů na náměstí,“ přiblížil plány kněžny právní zástupce Mercedes Dietrichsteinové Jaroslav Čapek. Podle něj by ale musela kněžna o zámku ještě vyjednávat.

„Je to trochu komplikovanější, protože zámek na konci války těžce poškodil rozsáhlý požár. Stát dal od té doby do oprav mnoho peněz, aby se z něho nestaly ruiny. Museli bychom teprve jednat o vzájemných kompenzacích,“ tvrdí Čapek.

Ředitel Regionálního muzea v Mikulově, které na zámku sídlí, se zatím změn nebojí. „S kněžnou jsme v kontaktu, potkali jsme se i u soudu. Nikdy jsme ale neprobírali, jak by muzeum fungovalo dál, kdyby stát musel Dietrichsteinům majetek vrátit,“ uvedl ředitel Petr Kubín.

Podle advokáta Dietrichsteinové se o osud muzea lidé strachovat nemusí. „Zámek by byl zřejmě využívaný stejně jako dnes. Regionální muzeum by se určitě nikam stěhovat nemuselo. Kněžna Dietrichsteinová si navíc na historii svého rodu hodně potrpí, přivezla i vlastní obrazy z ciziny do expozice,“ upozornil Čapek.

Kromě zámeckého komplexu se Mercedes Dietrichsteinová soudí také o Kozí hrádek z patnáctého století, který je jednou ze tří skalnatých dominant Mikulova. Dříve sloužil jako strategický bod pro kontrolu cest z Brna do Vídně a pomáhal chránit mikulovský hrad, který byl předchůdcem dnešního zámku.

Mnozí návštěvníci Mikulova si myslí, že v případě, že hraběnka soudní spor vyhraje, ztratí Mikulov nejdůležitější turistická lákadla a lidé nebudou mít důvod do města jezdit.

„Přijeli jsme s rodinou na zámek a na židovský hřbitov. Vůbec si neumím představit, že by na mikulovském zámku bydlela opět šlechtická rodina. Nevěřím tomu, že by kněžna Dietrichsteinová nechala na zámku promenádovat turisty, když by tam bydlela,“ myslí si například David Borovec z Plzně.

Starosta Mikulova Rostislav Koštial ale věří, že se pro turisty téměř nic nezmění. „Myslím, že kněžna Dietrichsteinová by se nechtěla starat o celý zámek úplně sama. Na údržbu takové stavby by potřebovala spoustu peněz, takže by zájem turistů o zámek jistě uvítala. S Dietrichsteiny je navíc velmi dobrá řeč,“ tvrdí Koštial.

Novináři i někteří lidé spekulují o tom, že předmětem sporu je také hrobka šlechtické rodiny na mikulovském náměstí. To ale obhájce Mercedes Jaroslav Čapek vyvrací.

„Paní Dietrichsteinová žaluje pouze stát a jeho orgány, ne soukromé osoby ani město. A hrobku spravuje právě město, takže prozatím po něm nic nechce,“ vysvětlil Čapek.

Mercedes Dietrichsteinová, která žije trvale v Argentině a s manželem se stará o rozsáhlá pole se sójou a stáda dobytka, požaduje po České republice také vrácení mnoha hektarů zemědělské půdy, vinic a lesů. Na těch by zřejmě hospodařila nebo je pronajala.

Centrum dietrichštejnské moci

Počátky šlechtického rodu Dietrichsteinů datují historici až do 11. století, prokazatelní jsou ale až následníci Pankráce z Ditrichsteina, který bojoval roku 1492 s Turky. Jeho syny za to panovník povýšil do stavu říšských pánů.

Panství v Mikulově získal roku 1575 Adam z Dietrichsteina. Jako diplomat působil po celé Evropě a doprovázel také syny císaře Maxmiliána II. Habsburského, Rudolfa a Arnošta, do Španělska jako vychovatel. Mikulov se díky němu stal centrem moci moravské větve rodu.

Nejvýznamnějším představitelem Dietrichsteinů byl jeho syn František Serafinský. Vychovali ho jezuité a ve svých jedenadvaceti letech se stal olomouckým kanovníkem. O osm let později pak dokonce biskupem a kardinálem.

Roku 1611 získal mikulovské panství. A právě to chce zpátky i Mercedes Dietrichsteinová. Žaluje proto osm státních orgánů. Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky, ministerstvo obrany, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Lesy České republiky, Povodí Moravy, pozemkový fond a Jihomoravský kraj.

Právník kněžny Čapek tvrdí, že jejího otce, posledního majitele mikulovského panství Alexandra Dietrichsteina, o zabavení rodinného majetku nikdo osobně neinformoval. Neměl proto možnost se k tomu tehdy nijak vyjádřit a obhájit se.

S tím ale nesouhlasí právní zástupce Jihomoravského kraje Aleš Pejchal. „Už tehdy bylo běžné obeznámení účastníků konfiskace vyhláškou. Rozhodně měli možnost reagovat,“ tvrdí Pejchal.

Soud bude po dvou stáních pokračovat ještě v lednu příštího roku.

Autor: Dagmar Nejezchlebová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.