Měří čas. Studentům o něco pomaleji

Šest z deseti náhodně oslovených lidí sleduje čas na hodinách po městě. „Jen kdyby šly přesně,“ povzdechlo si hned několik z nich.
Fotograf Sedmičky proto obešel osmery a přesně o půl deváté je vyfotil. Některé ukazují dobrý čas, jiné jdou ale pomalu.
Třeba jako na věži pedagogické fakulty v Dukelské ulici. Za třicet minut ručička na ciferníku popoleze jen o pět minut. Kdyby se tamní studenti řídili časem, který ukazují, přednášky by byly asi proklatě dlouhé.
Protože ale zvoní přesně, mohly by sloužit jako matematická úloha. Pokud by žáci do rovnice dosadili rychlost ručičky a poslouchali, kdy zvoní, jistě by hravě spočítali, kolik právě je. Proto tam ale hodiny nejsou. „Proč nejdou? To je záhada, se kterou se trápím už rok. Všechno jsem třikrát vyměnil. Přitom když jsem je minulý květen montoval nové, chodily půl roku bezvadně. A na podzim se zbláznily,“ říká hodinář Pavel Kappler. Signál podle něj ruší snad nějaké vysílače. „Musí být blízko a jsou nové. Před časem byly hodiny v pořádku,“ říká Kappler. Ale nevzdává se. Zkusí ještě vlny odklonit plechovou klecí nebo je jinak přerušit.
Problém je pro něj zapeklitý. „Už jsem si v žertu říkal, že je to snad duchařina. Když u stroje jsem, je v pořádku. Jakmile odejdu, začne znovu zlobit,“ dodává devětapadesátiletý muž z Chýnova.
To hodiny na nemocnici ukazují přesně. Zato už nebijí. Vyzvánění odpojili na žádost pacientů. Rušilo je.
Přesné jsou i ty na sedmdesáti nových displejích na zastávkách městské hromadné dopravy, řídí je totiž počítač.
„Čas musíme seřizovat jen minimálně. Rozhodí je jen to, když vypne proud a selže i zálohový zdroj. Jakmile přívod energie obnoví, časomíra se automaticky nastaví,“ říká Bohumil Matouš z Dopravního podniku České Budějovice. Cestující mnohdy nemusejí na zastávkách spoléhat jen na digitální hodiny, bývají tam ještě jedny, ručičkové.

Přesně na vlak

Neomylné, ale nikoli automatické jsou i ty na vlakovém nádraží. Každá minuta je tam důležitá. „Jakmile si zaměstnanci Českých drah všimnou, že hodiny jdou špatně, volají do firmy ČD Telematika. K opravě pošlou pracovníky přímo z pobočky v Budějovicích,“ říká regionální tisková mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová. Každé musí ale přeřizovat i při změnách letního a zimního času.
Na radnici se o posouvání ručiček poslední neděli v březnu ani říjnu starat nemusejí. Jejich pohyb po ciferníku, spouštění zvonkohry i změny melodií podle ročních období řídí plně automatické hlavní hodiny. I ty ale potřebují údržbu.

Zvonky mají svého lékaře

„Starají se o ně montéři naší firmy. Každoročně dělají kompletní servis. Udržují zařízení, i zvonkohru. Údery kladívek musejí být stejně rychlé. To proto, aby melodie dobře zněla,“ vysvětluje lékař Martin Kloub ze zvonařské firmy Rudolf Perner. O osmnáct zvonků na radnici se stará už čtrnáct let.
Tuto zálibu zdědil po své tchyni Bohuslavě Fillové. Ta pomáhala zvonařství znovu rozjet podnikání v Česku. Právě zvonkohra na budějovické radnici byla první z těch, které firma od roku 1996 do České republiky dodala.
Na Lannově třídě jsou troje hodiny. Všechny mají ciferníky ze tří stran. Lidé se tedy po celé délce bulváru mohou řídit devíti časovými ukazateli. Vlastně jen osmi. Jeden z nich jde špatně. K smíchu se někomu může zdát, že rozbité jsou právě ty, které měří čas pospíchajícím sochám Humanoidů. Kdyby obživli, hnali by se zbytečně. Na místo, kam tolik chvátají, by dorazili o necelých pět hodin později.

Zvonkohra na radnici:

- V Budějovicích je od 6. října 1995. Pořídili ji k 730. výročí založení města
- Tvoří ji 18 zvonků o váze 8 až 60 kilogramů
- Celkem váží 376 kilogramů
- Laděná je v rozsahu A - E2. Vynechali tóny B a C
- Může hrát až 80 skladeb
- Hraje melodie vánoční, velikonoční i k tradičním oslavám. Nahraná je i studentská píseň Gaudeamus igitur, svatováclavský a husitský chorál nebo hymna
- Vyrobila ji zvonařská firma Rudolf Perner z Pasova. Její zakladatel a další přestavitelé působili v Č. Budějovicích v letech 1772 až 1945 (Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic)