Milan Vašina: Síť LTE je klíčovou pro rozvoj dalšího byznysu operátora

První půlrok po takovém kroku je vždy intenzívnější. Je třeba vzít v úvahu dva pohledy: jak nově nastavit vnitřní organizaci a způsoby práce, ale zároveň pohlídat to, jak se to odráží v byznysu v obou zemích.

Propojujete tedy dál sítě i management?

Propojení vedení a nacházení synergií tam, kde to dává smysl, je logické, ale nejde samozřejmě o slučování. Chceme být plně integrovaným operátorem na obou trzích. Od Slovak Telekomu se máme co učit co se týče fixního připojení, TV a obsahu či obecně ICT služeb, naopak, od českého T-Mobile bude přicházet know-how takzvaného value managmentu, mobilních služeb a inovací v rámci mobilní sítě.

Budování LTE v Česku je z vašeho pohledu v jaké fázi? Už máte „hotovo“?

Kdepak. Po skončení aukce došlo samozřejmě k rapidnímu nárůstu a intenzitě výstavby. Loni jsme stavěli nejvíce v historii firmy. Letos v tom budeme pokračovat, chceme mít do konce roku dokryté celé území Česka a zároveň začneme zahušťovat kapacitní vrstvy v oblastech, kde to bude zapotřebí.

Chceme, aby se zvyšovaly přenosové rychlosti, proto jsme už loni přišli s propojováním frekvencí, a budeme v tom pokračovat i letos. Souvisí s tím ale také to, že musíme „naučit“ zákazníky data využívat a samozřejmě mít zajištěnu dostatečnou penetraci LTE telefonů.

Data dnes nejsou nějak extrémně drahá. Je to otázka uvědomění si, jakou reálnou hodnotu datové služby mají

Ta už je na Českém trhu v kombinaci LTE a 3G přes 60 procent…

Do budoucna je pro nás důležité, aby každý zákazník měl LTE telefon, aby penetrace dosáhla 100 procent. Zákazníci tak budou moci využívat data a služby, které jim prostřednictvím dat nabízíme nejen my, operátor, ale také další subjekty. Samozřejmě s tím plynou i další vymoženosti: budou moci řídit svoji „chytrou“ domácnost na dálku, používat bankovnictví, získávat informace a mnohé další.

Na trhu se ostatně začínají objevovat nové byznys modely a projekty, které by bez LTE asi nikdy nemohly vzniknout…

A je pozitivní, že s nimi nepřicházíme jen my jako operátor. Jsme v tomto ohledu jen „umožňovatel“. Byznys modely v těch nových oblastech přicházejí samostatně, s tím, jak se noví podnikatelé učí využívat možností internetu věcí, digitálních sítí. Zase je ale třeba upozornit, že to vše stojí a padá na tom, jestli koncový uživatel disponuje zařízením, které s těmito službami umí pracovat.

LTE síť vnímáme jako naprosto klíčovou platformu. Už dříve jsme potvrdili, že hodláme postupně vypnout 3G síť. A právě proto je penetrace LTE telefony důležitým faktorem i pro nás jakožto provozovatele sítě.

Byznys operátorů se mění, už nejste „odpočítávači“ provolaných minut, ale spíš vámi zmiňovaní „umožňovači“ služeb. Kde leží z dlouhodobého hlediska hlavní zdroj příjmů operátora, přesouvá se? Kam?

Záleží, jak vnímáte dlouhodobé hledisko. Konektivita jako taková – v minulosti hlas, nyní data, jsou a určitě dál budou hlavním zdrojem příjmů operátora. Záleží ale na tom, jak moc mezi nimi rozlišujete. Konec konců už nyní umožňujeme volat prostřednictvím datové sítě (VoLTE, Wi-Fi volání, pozn. red.). Pro nás je nyní v „době datové“ klíčové, abychom byli integrovaným operátorem: abychom v momentě, kdy mezi zákazníky roste spotřeba dat a nám rostou investice do datové sítě (obecně páteřních sítí, pozn. red.) udrželi zdravé tempo.

Nad touto infrastrukturou je ale další nadstavba toho, co s daty lze všechno dělat – dnes je to hlas, aplikace, nedávno jsme spustili IP televizi. A objevují se další oblasti, do nichž chceme a můžeme právě díky existenci datové sítě a spotřeby vstoupit: cloud, internet věcí a nad tím postavené aplikace naše či našich partnerů. Budou to samozřejmě big data, protože díky naší pozici máme možnost anonymizovaná data zpracovávat a dále prodávat, v neposlední řadě je tu pak také byznys datových center. Všechny tyto cesty souvisejí s „novou generací konektivity“, kterou budeme poskytovat.

Mluvíme tu o 4G síti a obecně zrychlování, jak je na tom ale nástup 5G sítí? Existuje už nějaký výhledový plán pro Česko? Nehrozí, že budeme zase takřka poslední v jejich zavedení, jak se stalo s 4G?

Dnes pracujeme na standardech 5G sítě. V rámci skupiny DT máme možnost velmi blízce nahlížet na to, jak se celá věc vyvíjí, máme možnost testovat či vyvíjet určité komponenty, které budou pro stavbu rychlejších sítí důležité. Zatím je ovšem předčasné mluvit o konkrétních plánech pro to, jak by celé zavádění mělo vypadat přímo v Česku.

Rychlejší sítě jsou snazší cestou pro hackery a jiné kyberútočníky. V Evropě v tomto ohledu funguje třeba iniciativa ETIS, která umožňuje operátorům a kyber-obráncům vyměňovat si informace o útocích. Jak zabezpečujete vaši síť?

V iniciativě ETIS jsme prostřednictvím skupiny DT již zapojeni a vnímáme ji jako velmi důležitou oblast a platformu, v níž DT chce být velmi důležitým hráčem. Pokud celou problematiku vztáhnu na české území, tak jsem hrdý na to, že v Česku sídlí takzvané kompetenční centrum pro IT bezpečnost pro celou skupinu DT.

Rychlé sítě „pomohly“ nástupu DDoS útoků, možná si pamatujete vlnu, která se ČR prohnala asi před dvěma lety. My ji jim vzdorujeme proaktivně – připojili jsme se k aktivitě DT Bug Bounty, kdy vyzýváme veřejnost, aby nám pomáhala odhalovat bezpečnostní chyby v našich systémech. Pokud je chyba vyhodnocena jako závažná, „objevitele“ odměníme finanční prémií. Po roce a půl spolupráce si tuto činnost musím pochválit, podařilo se nám odhalit a vyřešit určitá bezpečnostní rizika. Riziko kyberkriminality tu ale samozřejmě bude vždy a ne vždy se najde „hodný“ hacker, který nás upozorní.

Milan Vašina | Zdroj: t-press

Kolikrát vás už ti „hodní“ hackeři napadli?

Není to o tom, že by nás rovnou napadli, ale že nám poslali informace o mezerách, chybách. Evidujeme již stovky takových upozornění, nikdy ovšem nedošlo k napadení. Spolupracující hackeři jsou lidé, kteří si uvědomují, že digitální prostředí má a bude mít své limity a snaží se nám tak, možná i ve svém vlastním zájmu, pomáhat. A za to jsem rád.

Dá se čekat příchod nové generace datových balíčků? Větší objemy, nižší ceny za MB?

Data dnes nejsou nějak extrémně drahá. Je to otázka uvědomění si, jakou reálnou hodnotu datové služby mají: díky nim máme neustále přístup k důležitým informacím, šetříme čas, můžeme pracovat odkudkoli a podobně. Zkuste vyjádřit v penězích tyto úspory času, případně benzínu, a uvidíte sám. Částky do 300 korun za datový balíček rozhodně nejsou vysoké.

Spotřeba dat nadále poroste a s tím budeme logicky zvyšovat objemy námi nabízených balíčků. S tím pak samozřejmě klesne cena za MB. Zatím ale ještě nejsme v době, která by byla vhodná pro neomezené datové tarify. Investice jak do kapacity, tak do zabezpečení datového toku by byly obrovské.

Jak by mohla vypadat první změna u datových balíčků a kdy by mohla nastat?

Valná většina zákazníků v rámci svých tarifů dnes stěží zvládne využít 1,5 GB, takže jsme momentálně v té fázi edukace zákazníka o tom, k čemu může používat data. Až pak přijde navyšování. Nemůžeme uzpůsobovat velikosti FUP či části tarifů jednomu procentu klientů, kteří těch dat spotřebovávají více.

Kolik máte momentálně v síti virtuálních operátorů?

V současné době 29, někteří však provozují více značek. Po počátečním boomu právě v tomto sektoru doc hází k významné konsolidaci. Obecně se ví, že k virtuálům přešli zákazníci s vyšší cenovou citlivostí, zároveň ale virtuálové nenabízí služby „plných“ operátorů, třeba LTE.

A kdy to LTE nabídnou?

To byste se měl ptát jich.

Vy jste ale ten, kdo jim datovou síť může zpřístupnit. Nejen technicky, ale hlavně cenově…

Pokud máte na mysli cenu za LTE propojení, tak tu jsme již před časem snížili. Je ovšem třeba zopakovat, že skupina zákazníků, kterou obsluhují virtuální operátoři, je cenově nejcitlivější, není tam třeba ani dostatečná penetrace chytrými mobilními telefony.

Když se zákazník rozhoduje, tak kromě ceny operátora řeší také jeho pokrytí. Poslední měsíce nám tu v tomto ohledu živě bublají dvě „kauzy“ – vlaky a metro v Praze.

Oboje je v našem velkém zájmu. Co se týče metra, tak jsme rádi, že jednání o pokrytí tunelů signálem postoupila dál. Už máme schválen pilotní projekt na trase C a s magistrátem dál jednáme o podobě pokrývání. Tento projekt ale předpokládá součinnost všech stran – operátorů, magistrátu a dopravního podniku.

Co se týče železnic, tak momentálně vyjednáváme o tom, jak přesně v tom pokrývání železničních subjektů postupovat, třeba abychom mohli využít i infrastrukturu, která je v blízkosti železnic.

Ostatně díky nedávnému terénnímu měření ČTÚ už víme, že většina nových vozů silně tlumí signál.

Ano, a nyní řešíme, jakým způsobem to vyřešit. Samozřejmě v případě nasazení „antének“ na každý vlak vyvstává otázka, kdo to vše zaplatí a jak se to potenciálně odrazí třeba na ceně jízdenky.

Proč to všechno vlastně řešíte až nyní? Volat z metra lidé chtějí už několik let, ve vlacích na kvalitu signálu nadávají také už roky…

Co se týče železnic, tak problém je spíše v datovém pokrytí, než hlasovém, a logicky tedy vyvstal až nyní. Pokrytí metra řešíme dlouhodobě, nové stanice už pokryty jsou. Ale máte pravdu, je načase, bylo by dobře, abychom tyto věci měli vyřešeny.