Milan Žďárský byl neposedné dítě

Batole v naducaných plínkách, které opustí kočárek, aby se vypravilo za červeným balonkem. Ale i stařec na vozíku, z jehož vzpomínek na letecký útok až zamrazí. To jsou jen dvě z mnoha podob herce královéhradeckého Divadla Drak Milana Žďárského.

Narodil se 21. listopadu 1977 v Milovicích. Nejen proto je první postavou seriálu Sedmičky, ve kterém se čtenářům představí významné osobnosti narozené v tomto magickém roce.
Nutno podotknout, že Milan Žďárský byl neposedné dítě.

„Ano. Dělal jsem kašpařiny a lotroviny. Táta mě často trestal. Paní učitelka Holubová z Milovic si ovšem myslela, že ve mně něco je. Poslala mě na okresní recitační soutěž. Vyhrál jsem. Rodiče měli radost, že k něčemu jsem, tak mě přihlásili na dramaťák v Lysé nad Labem,“ vzpomíná herec.

Elasťáčky a piškotky nebrat

Následovala taneční konzervatoř, kterou Milan Žďárský po dvou letech opustil. „Chtěl jsem hrát divadlo a ne poskakovat v elasťáčkách a piškotkách někde u tyče,“ poznamenává. Marnotratný student se vrátil k rodičům, kteří se mezitím přestěhovali do Hradce Králové. Milan Začal hrát divadlo pod vedením Emy Zámečníkové v Jesličkách. Z tamního prostředí vzešel nejeden talentovaný herec.

Když Vladimír Morávek hledal jedno z dvojčat do inscenace Buldočiny sáhl po nadaném mladíkovi z Jesliček. „Na chvíli jsem se uchytil v Klicperově divadle, ale pak přišlo jiné angažmá,“ se zvláštním úsměvem říká Milan Žďárský, který oblékl vojenský mundúr a vydal se do kasáren sloužit vlasti.

S Divadlem Drak vylétl do světa

„Vojna je pro divadlo dobrou inspirací. Potkáte tam mnoho komických postaviček. Ovšem nejvíce čerpám inspiraci po hospodách. Pozoruji grimasy lidí, naslouchám mudrování štamgastů a snažím se zapamatovat mnohdy nasazené příběhy. V tomto směru je mojí inspirační studnicí hospoda u Jelena,“ se seriózním výrazem upozorňuje herec Divadla Drak, do kterého nastoupil po ukončení vojenské služby.

Ta se protáhla o několik týdnů vojenského kriminálu. Vysloužil si ho za útěky.

„Nejvíce vzpomínám na inscenaci Všechno lítá, co peří má. Byla to první hra, kterou jsem v Divadle Drak dělal od úplného začátku. Je to skutečně úspěšný kus, se kterým jsme procestovali celý svět,“ říká Milan Žďárský.

Vedle divadla se věnuje i muzice. Na skříních v jeho pokoji se povalují kytary. Před časem s přáteli založil kapelu, se kterou hodlají prorazit na regionální úrovni.

„Náš projekt se jmenuje Cockacockesh. Nápis bude připomínat jistou černou americkou limonádu a i jiné věci. Hrajeme převážně bigbeat, protože na tom jsem vyrůstal.
V naší kapele křičím do mikrofonu. Zatím poctivě zkoušíme, ale brzy vyrazíme do světa. Třeba do Petrovic,“ upozorňuje Milan Žďárský, který není jen komediantem, ale i sportovcem.

Sportuje, hraje šipky a také rád houbaří

Za královéhradecký tým Omnirecord hraje šipky.

„Bohužel jsme letos sestoupili z první ligy, ale příští sezonu to napravíme,“ říká Žďárský s tím, že největší radostí je pro něho práce.

„Dětské publikum je to nejlepší na světě. Navíc jsem pyšný, že mohu hrát v tak skvělém divadle jako je Drak,“ dodává Milan Žďárský.