Milionová kompostárna. Pro všechnu městskou zeleň

Nová kompostárna za devatenáct milionů korun vyrostla v areálu OZO v Hrušově

Do nové kompostárny se bude vozit zelený odpad z celého města. Tady jej zpracují na kvalitní kompost, který bude rozvážen na nejrůznější rekultivované plochy nebo do městských lesů. Lidé v Ostravě se zeleného odpadu mohou zbavit tak, že ho odvezou do sběrných dvorů. Tam jej odevzdají zdarma.. V těch obvodech, kde sběrné dvory nejsou, většinou nechávají místní radnice pro občany přivážet speciální kontejnery pro zelený odpad.
Vladimíra Karasová ze společnosti OZO říká, že kompostárnu měl podnik už i dříve. Ale měla malou kapacitu a hlavně kompost z ní nebyl nijak kvalitní. Využívaný byl jen pro samotné OZO, zakrývali jím a rekultivovali skládky. Jen nové technologie pracující v nové kompostárně vyšly OZO na osm miliónů korun. Ty dokáží vyrobit kompost mnohem kvalitnější.
Jak vyrobit kompost
Allan Pavlica je mistrem v kompostárně, kde pracují jen čtyři lidé. „Kompost se musí namíchat z určitých komponentů, sečená tráva se míchá s dřevní štěpkou, musí se měřit teplota kompostu, která nesmí překročit pětašedesát stupňů,“ vysvětluje postupu výroby mistr v zelených montérkách. Kompost se musí překopávat a ochlazovat. K tomu slouží speciální stroj, který projíždí záhony s kompostem zvané figury a neustále je prohrabává. Šíří kolem sebe hustý dým. „Výroba kompostu trvá nejméně dva měsíce,“ dodává Pavlica.
Podle ředitele OZO Karla Beldy kompostárna zpracuje až osm tisíc tun zeleného odpadu, ze kterých vyrobí dva a půl tisíce tun kompostu. Množství odpadu ze zeleně v Ostravě v posledních letech prudce stoupá. V roce 2007 svezla společnost OZO ze sběrných dvorů přes tisíc tun odpadu, v roce 2008 už to bylo 1680 tun. Nejvíce zeleného odpadu přijmou sběrné dvory mezi měsíci květnem a říjnem, právě v říjnu odevzdávají lidé zeleně vůbec nejvíce.
Zelený odpad roste
„Zeleného odpadu pořád přibývá. Vidím, kolik toho lidé pořád vyváží,“ říká starosta Třebovic František Šichnárek. Třebovice jsou typickým venkovským obvodem. Plné domů se zahradami. „Dříve lidé vyráběli kompost doma, to už ale dnes dělá jen málokdo,“ všímá si třebovický starosta.
Kompost vyrobený v Hrušově bude dále OZO využívat pro rekultivace svých skládek, nově ale bude dovážen i do ostravských městských lesů a zřejmě i do ZOO. Použit by měl být i na rekultivace kolem rostoucí dálnice. „Cena se pohybuje v řádu stokorun za tunu,“ říká o cenách kompostu ředitel OZO Belda. Do budoucna nevylučuje, že by si lidé mohli hrušovský kompost odvážet v menším množství i na hnojení svých zahrádek. K tomu ale musí získat kompost různé atesty a certifikáty. „Pracuje se na tom,“ uvádí Belda.