Miluje Hranice. Teď o nich píše knihu | E15.cz

Miluje Hranice. Teď o nich píše knihu

Naďa Jandová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Myslivec Ladislav Janda se v důchodu pustil do psaní. Připravuje knihu vzpomínek ze života v Hranicích.

Ladislav Janda z Hranic je velký myslivec, rybář, trumpetista a také ochránce přírody. To mu ale nestačí. Po sedmdesátce se z něj stal i spisovatel. Nejprve psal seriály do místního tisku a teď připravuje i knihu vzpomínek.

K literární tvorbě má dobré předpoklady. „Dobře si pamatuju jména a události. Když jsem jednou vyprávěl nějaké zážitky z mládí své známé, řekla: Měl bys to začít sepisovat. A tak jsem se pustil do psaní a články začaly vycházet v regionálním tisku,“ vypráví pamětník a hranický patriot Janda.

Jeho seriály o místní historii jsou napínavé a čtenářům se líbí. I proto ho oslovil hranický vydavatel knih Jiří Nebeský. „Se zájmem jsem četl už před lety jeho seriál Jak jsme chránili přírodu v cementárně. Když se mně pak dostaly do ruky Jandovy vzpomínky na čtvrť Mexiko, zavolal jsem mu. Text jsem pak vydal spolu se články dalších autorů v publikaci Kdysi a nedávno,“ popisuje začátek spolupráce Nebeský.

Jedinečné vzpomínky

Podnikatel nabídl spisovateli vydat knihu příběhů o Hranicích. Doplní ji historické fotografie. „Jandova práce mě zajímá hlavně jako jeden z pohledů na historii Hranic. Čtenáře může zaujmout i poutavý popis událostí formou povídek a schopnost zachytit detaily doby, která je už dávno pryč. Tohle nikdo jiný v regionu nedělá, Janda je jedinečný,“ chválí pamětníka Nebeský.

Knihu, která by měla vyjít nejpozději příští rok, budou tvořit seriály, které už vyšly v místních novinách, i nové texty, na kterých autor intenzivně pracuje. Zabrousí do prvorepublikových časů v Hranicích, zavzpomíná na myslivectví a na to, jak se v průběhu doby měnila Bečva, u které trávil dětství díky svému otci, vášnivému rybáři.

„Čtenáři se dočtou i o letišti v Drahotuších, jak tam Němci v době války nechali stát obrovský letoun pro dvě stě vojáků. Zajímavý je i příběh o italských vojácích, kteří na hranickém nádraží čekali na odjezd na východní frontu. Líčím, co si vařili k jídlu a jak nám klukům platili za ulovené ryby,“ prozrazuje z obsahu knihy autor. Možná přidá i některé muzikantské historky, protože Janda roky hrával na křídlovku v hranických orchestrech.

Témata pro knihu čerpal nejen ze svých postřehů a koníčků, ale i ze své profese. Pracoval jako stavební technik v cementárně. Tam se zasloužil o vybudování osmi rybníků. „Továrna využívala vodní plochu, do které se čerpala voda z Bečvy. Při povodních v padesátých letech ucpala kupka sena odtok vody a údolí mezi cementárnou a Hluzovem se proměnilo ve velké jezero. Řekl jsem řediteli: Tam by byl nádherný rybník. A on odpověděl: Tak ho udělej,“ vzpomíná Janda.

Postavil osm rybníků

Postupně vzniklo osm rybníků. „Díky nim byla cementárna soběstačná s vodou. Byla to průmyslová voda, přesto jsme do ní vysadili ryby, které jsou indikátorem čistoty. V šedesátém roce jsem tam dal tři sumce a ti se rozmnožili tak, že v rybnících jsou dnes padesátikilové ryby i stokiloví sumci. Dostali se dokonce až do Bečvy,“ připomíná Janda.

Jako ochránce přírody inicioval už v roce 1954 výsadbu tisíce stromů kolem cementárny a své zkušenosti předával v sedmdesátých letech také dětem v kroužku mladých ochránců přírody v Domě dětí a mládeže v Hranicích. „S mládeží jsme čistili okolí Hranic. Vedl jsem je po skautsku, ale nesmělo se o tom tehdy mluvit. Vyrazili jsme třeba v sobotu, vzal jsem psa, střelil dva, tři králíky a děvčata v přírodě uvařila guláš. Kluci mezitím čistili les od krámů a plastů,“ líčí Janda.

Na práci v cementárně rád vzpomíná a je spokojený, že továrna pokračuje v ochraně přírody. „Dělal jsem hlavně ve vyzdívkách rotačních pecí. Vychoval jsem řadu dobrých pracovníků a dělali jsme i vlastní výzkum. Dostal jsem se i do Ruska, když mě cementárna půjčila magnezitovým závodům na Slovensku. Jejich výrobky jsem prodával v Rusku, a tak jsem mimo jiné viděl těžkou práci tamních naftařů,“ přidává další vzpomínku Janda. Později také procestoval velká jezera a národní parky v Severní Americe.
„Měl jsem v životě štěstí, že jsem vždy dělal to, co mě bavilo,“ uzavírá Janda.

Autor: Naďa Jandová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video