Mimozemský kámen obsahuje sloučeniny, které se nenacházejí nikde jinde ve Sluneční soustavě
Říká se mu Hypatia a na první pohled je to docela obyčejný oblázek. Jenže obsahuje mikrominerální sloučeniny, které dosud nebyly nikde jinde nalezeny. Přičemž tím „jinde“ je míněna nejen naše rodná planeta, ale rovnou celá Sluneční soustava.
Tento unikátní kámen – který byl objeven v jihozápadním Egyptě a pojmenován podle filosofky a matematičky Hypatie z Alexandrie – nyní analyzovali odborníci z University of Johannesburg. Následně jeho vnitřní strukturu metaforicky přirovnali k ovocnému koláči, který spadl na podlahu. Respektive k jeho kousku, protože jde vlastně jen o malý pozůstatek tělesa, jehož průměr pravděpodobně činil několik metrů.
„Můžeme přemýšlet o špatně smíšeném těstě ovocného koláče představujícím většinu oblázku Hypatia, které jsme v jazyce geologie nazvali dvěma smíšenými 'matricemi',“ komentoval to hlavní badatel Jan Kramers. „Kandované třešně a ořechy v koláči reprezentují minerální zrna v 'inkluzích' Hypatie. A mouka na prasklinách spadlého koláče představuje 'druhotné materiály' ve zlomech Hypatie, které jsou ze Země.“
V Hypatii se nachází spousta uhlíku a minimum křemíku, takže jde o pravý opak chondritů (nekovových asteroidů). Ještě pozoruhodnější jsou však velmi specifické sloučeniny uhlíku, tzv. polyaromatické uhlovodíky – jde totiž o hlavní složku mezihvězdného prachu, který se ve vesmíru vyskytoval už před vznikem Sluneční soustavy. Některé z těchto uhlovodíků se v určitém okamžiku… pravděpodobně při dopadu na Zemi… proměnily v submikrometrové diamanty.
To ale zdaleka není všechno. Samostatnou zmínku si bezesporu zaslouží také přítomnost hliníku (v jeho čisté kovové formě, což je vzácnost), moissanitu (karbid křemíku) a fosfidu jodidu stříbrného ve velmi nečekaných formách. A v neposlední řadě unikátní minerální kompozice s fosforem a niklem, bez železa.
Všechny výše uvedené poznatky naznačují, že základní stavební prvky Hypatie jsou starší než Slunce, ale samotný kámen pravděpodobně vznikl až v době, kdy již centrální hvězda naší soustavy existovala. K vytvoření větších objektů totiž potřebujete hustý oblak, jako je sluneční mlhovina.
