Místo, kde se turista promění ve skláře

V době úpadku českého sklářství působí rušná skelná huť na cestě z Hrdějovic do Hluboké nad Vltavou trochu jako zjevení. Je tu ještě jedna zvláštnost: celé prázdniny v ní pracují nejen studenti z Čech a ciziny, ale i turisté.

Hitem jsou korálky a skleněné koule. Alespoň to tak vypadá ve sklárně v Hrdějovicích na okraji Budějovic.

Nabídka udělat si vlastní ozdobu nadchla turisty i místní obyvatele natolik, že si v dílně podávají dveře.

Majitelé huti proto plánují podzimní kurz, v němž zájemce naučí čtyřem základním tvarům korálků a hlavně nepřeberným možnostem jejich barvení.
Zatímco v červenci tam při mezinárodním sympoziu pracovali i studenti z Austrálie, Kanady či Turecka, v srpnu je vystřídali Slováci a dívka z Nizozemska. Spojuje je věk, podobné školy a nekonečná chuť vytvářet artefakty, z nichž žádný není stejný.
„Držíme při sobě, protože se považujeme za poslední žhavou generaci. V našich školách už skoro žádní noví skláři nejsou. Třeba v Novém Boru teď nastoupil do prvního ročníku jen jeden sklář,“ vysvětlil syn majitele huti Marek Effmert.
Jeho otec Jaroslav, povoláním elektrikář, huť před třemi lety založil. Sklářství ho okouzlilo a povedlo se mu získat pro ně svého syna, který ve čtyřiadvaceti letech střídavě studuje a vyučuje.
Loňský školní rok strávil v nizozemském Leerdamu a v září se tam vrátí. Na prázdniny se odtud do Čech vypravila i jeho kolegyně Danielle Boterkooper, která v dílně trpělivě předváděla, jak se rodí korálky mnoha tvarů a barev.
Nadšení studentů, kteří denně od devíti do čtyř hodin odpoledne stojí u pece nebo sedí nad kahanem, je nakažlivé. „Nikdy jsem ve sklárně nebyla, i když můj strýček se sklářem vyučil. Chtěla jsem klukům ukázat, jak se sklo vyrábí. Největším zážitkem pro ně je, že si sami mohli vyfouknout ozdobnou kuličku,“ řekla Martina Tichá z Pardubic, která našla tip na internetové adrese www.sklarna.euweb.cz. Kontakt je i na stránkách soutěže Kudy z nudy, v níž huť získala druhé místo.
Další malý tvůrce bydlí v Hrušovanech u Brna a do sklárny ho přivezl tatínek z dovolené v Táboře.
„Tuhle huť jsem objevil při služební cestě a nadchlo mě, že si tu lidé mohou sami zkusit něco vytvořit,“ líčil Aleš Odehnal, jehož desetiletý syn se skláněl nad kahanem.

Muzeum i erotika

Podobná možnost zapojit se jako laik do sklářské výroby podle Effmerta jinde v Čechách není. Tvůrci si zakládají na originalitě, jen je mrzí, že pak nemají kde vystavovat. Například po minulém sympoziu by rádi ukázali asi dvacet objektů na téma Živly, které mladí autoři z ciziny pojali velmi netradičně.
Výrobky z této skelné huti zdobí výstavu o Šumavě v Jihočeském muzeu a českokrumlovský zámek, ale také například žižkovskou hospodu U Pižďucha, a dokonce i erotické podniky. Pravidelně sem totiž z Prahy jezdí majitel restaurací a nočních klubů Jindra Krňanský.
„Potřebuji zboží na úrovni. Originalita funguje a když dostane host sklenici se svým jménem, mám stoprocentní jistotu, že se vrátí,“ vysvětlil.