Tým pracoval pod vedením Karla Havliše, šéfa jednoho z ústavů na fakultě architektury brněnské techniky. „Nejprve jsme tvořili různé urbanistické podoby a vize Jižního centra s odsunutým nádražím či městskou rychlodráhou. Posléze jsme došli k tomu, že Brno nutně potřebuje přehodnotit představu, že bude někdy odsouvat nádraží. To je finančně nereálná vize. Předložený návrh ukazuje, jaké by mohlo nádraží v centru být,“ uvedl Havliš. Investici spojenou s modernizací nádraží ve stávající poloze odhadli mladí architekti na deset miliard korun.
Architekti navázali na pět let starou urbanistickou studii, podle níž lze udržet nádraží v centru a zároveň zvýšit jeho kapacitu a zajistit jeho průchodnost. Podle architektů nemusí být železnice a železniční uzel bariérou, ale městotvorným prvkem. „Zásadní je fakt, že z nádraží v centru dojde člověk za čtvrt hodiny jak na opačný konec historického centra, tak i na druhou stranu budoucího Jižního centra. O tuto vymoženost by byla obrovská škoda přijít,“ uvedl jeden z autorů návrhu Michal Krištof.
Nový symbol Brna
Nová hala nádraží by podle návrhu vyrostla v sousedství stávající nádražní budovy a funkcionalistické pošty při ulici Nové sady, přímo pod petrovským návrším s katedrálou. „Proto jsme navrhli její střechu jako lehký baldachýn s průzory na dominantu Petrova, kterou bude možné pozorovat z vlaku i ze všech nástupišť. Předpokládáme, že takto řešené nádraží by se stalo jedním ze symbolů Brna,“ míní další z architektů Jan Vrbka. Architekti se zabývali také budoucí podobou Jižního centra. Dnes je to řídce zastavěné území na jih od současného nádraží. Vedení města chce dosáhnout oživení čtvrti právě tím, že přesune nádraží až na její konec, a plynule ji tak propojí s centrem. Podle mladých architektů ale přesun nádraží není pro oživení čtvrti podmínkou, navíc na něj nebudou peníze. V takzvaném Jižním centru navrhují novou zástavbu bytů i veřejných staveb, klidovou zónu na břehu Svratky a silnice vnějšího i vnitřního městského okruhu. Nová nádražní budova by podle nich nemusela být bariérou, ale veřejným prostorem a přirozenou spojnicí dvou čtvrtí, a to například díky třem průchodům s obchodními pasážemi. Stavbu brzdí protesty
Přestavba železničního uzlu je největší stavbou Brna posledních desetiletí, dle plánů magistrátu obsahuje víc než 1000 stavebních objektů s rozpočtem v řádu až desítek miliard Kč. Dosud skončila první etapa stavby nového odstavného nádraží. Součástí investice za 3,3 miliardy korun byla například myčka kolejových vozidel. Přípravy hlavní části stavby ale váznou kvůli soudním rozhodnutím, protestům aktivistů, a hlavně kvůli nedostatku peněz. Magistrát letos zrušil územní rozhodnutí na hlavní soubor staveb a vrátil věc stavebnímu úřadu Brno-střed k novému projednání. Reagoval tak na červencové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který vyhověl kasační stížnosti Dětí Země kvůli chybějící výjimce ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů.
