Alergie na kravské mléko patří mezi časté typy potravinových alergií. Dvě až tři procenta dětí do jednoho roku jsou alergické na mléčné syrovátkové bílkoviny. Proteinem zodpovědným za alergii v mléce je beta-laktoglobulin, který se běžně v lidském mateřském mléce nevyskytuje. Jenže bílkoviny z matkou konzumovaného kravského mléka přecházejí do mléka mateřského, takže se u dětí mohou objevit alergické projevy i v případech plného kojení.
Vědci pomocí genetické manipulace nazvané RNA interference snížili produkci alergenu BLG na nedetekovatelnou úroveň. Interference kyseliny ribonukleové funguje tak, že vymaže ze šroubovice RNA určitý úsek, takzvaný messenger RNA, podle kterého vyrábějí buňky bílkoviny. Zásah naopak způsobil to, že nealergenního proteinu kaseinu byla v mléce více než dvojnásobná koncentrace.
Ačkoli vědci předpokládají, že mléko bez beta-laktoglobulinu bude pro alergiky bezpečné, potvrzeno to zatím nemají. Také by rádi zjistili, zda nepřítomnost tohoto proteinu bude mít vliv na množství produkce mléka.
Při svých experimentech využívali vědci stejné procedury, jako při klonování ovce Dolly v roce 1996. Dlužno dodat, že uvedená technika nepatří mezí nejefektivnější. Vědci museli svůj pokus se stvořením krávy, která dává nealergické mléko mnohokrát opakovat. Ze zhruba sto ranných embryí, které badatelé implantovaly do děloh krav, skončila polovina 'těhotenství' krav předčasně a pouze v jediném případě se narodilo živé telátko. Zajímavý je též fakt, že se Daisy narodila bez ocasu.
