Před dvaceti lety Karviňané nosili nejvíce modré rifle s košilí nebo halenkou. Měli zvláštní oblečení na neděli a sváteční události. Modely, které viděli v časopisech, si nechávali šít na míru. Jednoduše proto, že v obchodě módní kusy jen tak nenašli.
„Karvinští zákazníci si tehdy nejvíce nechávali šít kostýmy. Jednak se oblečení nedalo lehce sehnat v obchodě, jednak sako ušité na míru prostě od koupeného rozeznáte,“ říká krejčová Marie Macurová.
Švadleny měly stále napilno. „Spousta věcí se šila mnohem hůř než dnes, kdy skoro vše obstarají stroje. I knoflíkové dírky jsme obšívaly ručně. Na rozdíl od dnešní doby, kdy je oblečení většinou přiléhavé, jsme na halenkách a sukních nechávaly několikacentimetrové záložky. To kdyby zákaznice přibrala,“ vysvětluje Marie Macurová.
Ze sandálů trčely bílé ponožky
Také to, co dnes většina lidí považuje za vrchol nevkusu, bývalo hitem. Řeč je o bílých ponožkách v letních sandálech nebo dokonce v lodičkách. „Opravdu se to nosilo. Dnes si na takto obuté Karviňany lidé ukazují úplně z jiného důvodu, než že by obdivovali jejich vytříbený vkus,“ říká Macurová.
Po revoluci nastal také zásadní zvrat v číslování bot. Velikosti se totiž dříve lišily pouze o půl centimetru. Kdo neobul šestky a sedmičky mu naopak byly velké, koupil si velikost šest a půl. Dnes by se musel zákazník rozhodnout, zda bude v botě krčit palce, nebo mu budou naopak padat.
K módě socialismu neodmyslitelně patří i tmavě modré rifle vyšívané žlutou nití. Koupit se daly jen v Tuzexu.
„Živě si vzpomínám, jak jsem neměla jen modré kalhoty, ale úplně modré ruce i spodní prádlo. Rifle totiž přestaly pouštět barvu až tak po čtvrtém vyprání,“ popisuje Macurová.
Oblečení bylo jen tmavých barev
Lidé, kteří sledovali módní trendy, chodili na ulici v tmavých barvách. „Nejvíc jsem měla ve skříni fialových, černých a hnědých kousků,“ vzpomíná Anna Petrůjová.
Výjimkou byly světlé detaily na tmavém oblečení. „Na co ráda vzpomínám, jsou muži v oblecích. Tehdy to bylo jejich nejčastější oblečení. Dnes už je takto vidíte zřídka,“ usmívá se Petrůjová.
K různým modelům se nosily i různé doplňky. Hitem byly v roce 1989 klipsové náušnice. „Tak z těch mě opravdu bolely uši. Čím byly náušnice větší, tím více tahaly,“ říká Petrůjová.
Oblečení také doplňovaly hrubé opasky, velké sluneční brýle, sem tam i klobouky.
I dětská móda měla své hity. Byl jím třeba francouzský baret.
„Ano, ten jsem své dceři nechala ušít, protože jako spousta věcí nešel sehnat. Byl většinou červený nebo modrý. Ve stejných barvách chodily děti nejčastěji oblékané. I děvčata. Růžová, bez které si dnes malou slečnu představit nedovedeme, tehdy vidět vůbec nebyla,“ vzpomíná Petrůjová.
