Modravé a tuze sladké mámení

Už se nemůže dočkat. Pavla Bohačíková počítá dny do doby, než s rodinou vyrazí na borůvky. Do lesa to má pár kroků. Vesnice Krásná, kde je starostkou, leží na úpatí Lysé hory. „Vždy se zeptám lesáků,
kde rostou a vyrazím najisto,“ říká Bohačíková. V minulých letech už tuto dobu v její kuchyni voněly borůvkové knedlíky a jiné pochoutky, letos si dává na čas. „Borůvky zatím moc nerostou. Dozrály jen v nižších polohách. Na Lysé hoře nádherně
kvetly, ale během záplav tam napadl sníh. Jen aby nebylo více borůvkářů než borůvek,“ obává se.
Když sbírá modré kuličky, krásně si při tom odpočine. Stejně jako když je v kuchyni zpracovává. „Nejraději mám čerstvý borůvkový koláč. Dělám také kompot a džem,“ prozrazuje Bohačíková.
Ne každý se na horské paseky dostane. „Borůvky mám ráda. Práce a domácnost mi ale zaberou hodně času. A na slunci se necítím dobře,“ lituje Jana Kusá. Lesní plody nakupuje na trhu, kde stojí sedmdesát korun.

Pamatujte na zvěř

„Borůvky mohou lidé sbírat téměř všude kromě přírodních rezervací a památek,“ tvrdí vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula. Na odlehlých místech umístila správa tabule, které vyzývají sběrače, aby nějaké plody nechali lesní zvěři. „Pro medvěda nebo tetřevovité ptáky je to zdroj živin na zimu,“ vysvětluje.
Sběr borůvek může přijít i na několik tisíc korun. To když řidič sjede na lesní cestu, kam je vjezd zakázán. Anebo když se sběrač chová jako vandal. „Hřebeny nechejte doma. A počínejte si tak, aby borůvčí mohli užívat i další,“ vyzývá Jaskula.