NASA celou událost sledovala ze řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem. Před samotným přistáním stoj rozvinul padáky a přistál v určené oblasti.
Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking.
Hlavním cílem dvouleté mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.
Antonín Vítek: Stavba vesmírného hotelu se odkládá na neurčito
Podle prohlášení pracovníků letové kontroly řídící středisko přijalo kolem 07:30 SELČ signál o úspěšném přistání aparátu na povrchu Marsu. O něco později dorazily na Zemi první fotografie. Podle vedení NASA byl přistávací manévr dosud nejsložitější dálkově řízenou operací v historii využívání robotů v kosmonautice.
Projekt Curiosity stál NASA 2,5 miliardy dolarů (51 miliard korun).
