Moje řeky
Pamatuju si, že když jsem chodil do školky, naháněla nám paní učitelka strach historkou o tom, že ve Vltavě žije strašidelná ryba, která pojídá malé děti.
Po hladině se valily koláče špíny a myslím, že kdyby v ní spatřili ropáka, nikdo by se tomu nedivil. Po revoluci se ale řeka rychle vyčistila a pod jezem u Dlouhého mostu běžně chytávali rybáři pstruhy. Teď z ní stavba plavebního kanálu udělala v některých místech spíš parodii na řeku. A je tu další nebezpečí, které se týká také Malše. Travnaté plochy kolem řek už v myslích developerů místo vody zaplavují vilová městečka. Tlak na řeky se tak stupňuje, zejména v oblasti přírodní rezervace U Špačků a kolem Roudného. Tedy v místech, kterými jsem se v mládí rád potuloval. Mám trochu strach, abych za nějakou dobu neviděl moje řeky jen jako vzdálený lesk mezi siluetami nevkusných vil.
