„Moje vrásky by nenašel ani Interpol”
Libuše „Bushka“ Bryndová se dlouhodobě snaží prokázat léčebné účinky konopí. Po slibné kariéře, například u evropské komise v Bruselu, se po návratu do Čech ze zdravotních důvodů přestěhovala z Prahy za lepším vzduchem a přírodou. Vybrala si Zlukov u Veselí nad Lužnicí. Odtud také pocházejí její poslední novinky. Přišla na to, jak levně vyrobit jinak drahý lék z konopí. Vedle toho bojuje za propuštění marockého novináře z vězení.
Proč jste na Facebooku zveřejnila postup výroby konopného přípravku na léčbu cukrovky a nepatentovala si ho?
To by bylo podobně nemravné, jako kdyby si někdo nechal patentovat výrobu slivovice. Vymyslela jsem jednoduchý a levný způsob, jak získat účinný výtažek z konopí v tekutém stavu. Chtěla bych, aby se ho co nejvíc lidí naučilo připravovat a mohlo se jím léčit. Dá se jemně dávkovat a použít mimo jiné na léčbu cukrovky. Podobný lék ve spreji, ale s trochu rozdílným složením, se už prodává v cizině a napřesrok bude k dostání v českých lékárnách. Jenže stojí minimálně 125 liber. Ale pozor, aby to nevyznělo, že umím léčit cukrovku.
Jak si tedy myslíte, že váš lék dokáže pomoci?
Zdá se, že zlepšuje citlivost organismu na inzulín, ale bylo by třeba provést dlouhodobý experiment s více pacienty, aby se to vědecky prokázalo. Při léčbě konopným výtažkem, který se aplikuje stříkáním pod jazyk, nemusí nemocný brát tolik inzulínu a možná se bez něj časem obejde, protože se postupně snižuje i ranní hladina krevního cukru. Také se značně hubne. Tělo lépe spaluje cukry a tuky. Můj lék takto působí na cukrovku druhého typu.
Mluvila jste o tom s nějakým odborníkem?
Konzultovala jsem správnost přípravy výtažku s profesorem Lumírem Hanušem z Hebrejské univerzity v Izraeli. Zabývá se tam výzkumem konopí, kterým se tam lidi oficiálně léčí. Můj výzkum označil za odborný a fundovaný.
Ještě zkoušíte vlastní krém na vrásky. Má úspěch?
Vidite snad, že nějaké mám? Ani Interpol by je nenašel.
Hájíte taky lidská práva. Po internetu koloval váš článek, ve kterém se přimlouváte za propuštění Chakiba Al-Khayari. Postavil se proti korupci, provázející pašování hašiše z Maroka.
Je ještě známý jako aktivista za uznání berberské menšiny Amazigh v pohoří Rif. Je důležité vytvořit mezinárodní tlak, aby Chakiba propustili. Napsala jsem i dopis přímo na královský dvůr v Maroku a využila k tomu diplomatickou cestu přes jejich velvyslanectví v České republice. Snažím se také doručit další dopis s žádostí o rychlou revizi Chakibova případu Mohamedu Sebbarovi.
To je kdo?
Je generálním tajemníkem nově jmenované Rady pro lidská práva v Maroku a za Chakiba nedávno intervenoval. Ale potřebuje podporu z venku, aby odůvodnil svou pozornost věnovanou právě tomuto případu. Mezi stovkami jiných. Stejně nebo i daleko nespravedlivějších.
Přesto je Chakib pořád ve vězení?
Díky Sebbarovi ho nedávno propustili, jen aby mohl navštívit otce v nemocnici. Jde o to ho na svobodě udržet. Jsem v kontaktu i s jeho rodinou.
Znáte se s marockým chargé d‘affaires?
Jen si telefonujeme. Teď jsem pro něj z francouštiny překládala projev marockého krále Mohameda VI., aby mohl vyjít i u nás. Král se zachoval úplně jinak, než představitelé jiných arabských zemí, kde lidé demonstrovali proti svým vládám. Zavedl reformy, zčásti se zřekl suverénní moci ve prospěch lidu, dal nezávislost justici a vyzval ženy, aby se podílely na práci ve volených samosprávách.
Máte na Maroko třeba osobní vzpomínky?
Když jsem za totality emigrovala do Francie a dozvěděl se to známý z Maroka, poslal mi do Toulouse dvě stě dolarů. Emigroval z chudého Maroka do USA a vydělával si tam jako barový muzikant. Takže sám byl v těžké životní situaci.