Gilles-Éric Séralini je profesor biologie na univerzitě ve francouzském Caen a zakladatel ústavu pro nezávislý výzkum genetického inženýrství CRIIGEN. Loni v září publikoval výsledky studie s názvem „Dlouhodobá toxicita herbicidu Roundup a vůči němu odolné geneticky modifikované kukuřice“, jež způsobily celosvětový poprask. Séralini totiž prokázal, že krysy či potkani krmení geneticky modifikovanou kukuřicí NK603 či vodou obsahující herbicid Roundup, jejž stejně jako kukuřici vyvinula firma Monsanto, mají častěji rakovinu jater a ledvin provázenou obřími nádory, poškozené orgány a umírají dřív. Monsanto je jednička trhu s biotechnologiemi, patentovaných má cca 90 % geneticky modifikovaných (GM) plodin a jen loni vydělalo 13,5 miliardy dolarů.
Geneticky modifikované plodiny vyvolávají v celém světě masový odpor
Prvnímu detailnímu výzkumu o dlouhodobém účinku geneticky upravených potravin se dostalo náležité pozornosti – mainstreamová média od New York Times po Daily Mail přinášela dramatické články o toxicitě GMO (geneticky modifikovaných organismů). Krátce nato ale 700 vědců podepsalo petici, v níž kolegu Séraliniho obviňují z neschopnosti a časopis Food and Chemical Toxicology, kde studie vyšla, ze selhání. Ve stejných médiích je nyní Francouz zdiskreditován, neboť prý použil špatné metody, výpočty i krysy.
Takové smršti mohl Séralini a sedm jeho spolupracovníků čelit jen stěží. V nebývale silné kampani proto téměř zanikla klíčová informace – studie byla provedena totožným způsobem, jakým firma Monsanto prokazovala, že je její GM kukuřice bezpečná. Rozdíl byl v tom, že Monsanto krmilo hlodavce 90 dní, zatímco vědci dva roky. Slyšet už nebylo ani pozdější posvěcení Séraliniho metodiky ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Slyšet nebyla ani Séraliniho námitka, že většina kritiků jsou přívrženci biotechnologického průmyslu nebo přímo korporátní vědci, kteří „nemají právo kvůli střetu zájmů hodnotit výsledky“.
Zatímco profesora Séraliniho stála studie geneticky modifikované kukuřice jen pověst, Arpád Pusztai, světoznámý expert na bílkoviny, který většinu kariéry strávil v Rowettově výzkumném institutu v Aberdeen ve Skotsku, přišel kvůli podobnému výzkumu rovnou o práci.
V roce 1998, kdy se Británie připravovala na vstup GM potravin na tamní trh a do země už mířily první náklady GM sóji, vedl výzkum geneticky upravovaných brambor. Brambory krysám napadly imunitní systém a začaly jim bujet buňky v žaludku, a tak překvapený Pusztai – do té doby nadšený příznivec genetického inženýrství – požadoval od ministerstva zemědělství peníze pro další výzkum. Když je nedostal, své poznatky zveřejnil v televizním rozhovoru, kde také řekl: „Považuji za mimořádně nevhodné a nečestné využívat občany naší země jako pokusné králíky.“ Dostal hodinovou výpověď, byla mu zabavena data a zničeny materiály. Po deseti letech se k této zkušenosti vrátil v dokumentárním filmu Svět podle společnosti Monsanto: „Tohle mi nemohli odpustit. Monsanto si uvědomovalo význam našich objevů. Věděli o tom ještě před odvysíláním rozhovoru, vždyť Skotský ústav pro výzkum plodin dostával od Monsanta veliké peníze a důsledky našeho výzkumu okamžitě pochopil.“
Těžko lze najít na světě firmu, jejíž název by méně korespondoval s její pověstí, než je Monsanto, volně přeloženo jako „můj svatý“. Když ji v roce 1901 obchodník ve farmacii John F. Queeney zakládal, nic nenasvědčovalo tomu, že se z chemicko-farmaceutického podniku jednou stane nejdůležitější zemědělská společnost světa.
Prvnímu detailnímu výzkumu o dlouhodobém účinku geneticky upravených potravin se dostalo náležité pozornosti, ilustrační foto
Už první výrobek ale naznačil, že nepůjde o žádnou selanku. Umělé sladidlo sacharin se začalo vyrábět synteticky z toluenu jako ingredience do Coca-Coly (dnes je cola light slazena aspartamem, který Monsanto také vyrábí). Při studiích na zvířatech se objevila rakovina močového měchýře, dělohy, kůže a dalších orgánů, přesto byl nakonec v mnoha zemích včetně ČR povolen. Stejně jako většina dalších výrobků. Nástupce sacharinu aspartam byl podle britského magazínu The Ecologist dokonce Pentagonem zařazen na seznam bojových neurotoxických látek, čemuž by odpovídaly i výsledky studií. Ačkoli prokázaly u opic krmených aspartamem rozpuštěným v mléce záchvaty způsobené dysfunkcí mozku a u myší rovnou díry v mozku, lidi si jím dnes sladí žvýkačky i limonády. Jak je to možné?
Když byli v roce 1977 pracovníci amerického ministerstva spravedlnosti Sam Skinner a William Conlon pověřeni stíháním dceřiné firmy Monsanta Searle za předkládání falešných testů, firma je přeplatila. Oba právníci přešli na druhou stranu a firmu díky promlčecí lhůtě uhájili. Pomohl i pro tyto účely najatý šéf firmy Donald Rumsfeld.
Herbicid Agent Orange, další výrobek Monsanta, povolený na základě chybných studií, otrávil miliony lidí především ve Vietnamu. Nemluvě o dioxinech, jejichž existenci ve výrobních procesech i v konečných výrobcích firma dlouho popírala. Poté, co jej řada občanů zažalovala za ublížení na zdraví, Monsanto zaplatilo studie, které vědomě zkreslovaly výsledky tak, aby dokázaly neškodnost dioxinů. U polychromovaných bifenylů (PBC) manažeři Monsanta zatajili, že pochcípaly ryby v potoce u továrny, kde se PBC vyráběly, i výsledky studie, podle kterých způsobily krysám rakovinu, a nařídili změnit její závěry z „nepatrně karcinogenní“ na „nezdá se být karcinogenní“.
Superplevel
Původně chemická společnost se v 90. letech stala sama zemědělcem. A jakým! Na poli geneticky modifikovaných výrobků Monsanto debutovalo v roce 1994 růstovým hormonem rBGH. Látka s obchodním názvem Posilac či BST je produkována genetickou modifikací bakterie E.coli. Při stimulaci syntetickou látkou, jež je dojnicím vstřikována kvůli vyšší produkci mléka, je organismus přetížen, krávy rychleji umírají nebo onemocní například hnisavým zánětem vemene, jenž se léčí zvýšenou dávkou antibiotik, která se pak dostávají do mléka.
Zatímco rBGH se ani v USA nerozšířil nikterak masivně, GM kukuřice v USA zabírá přes 90 % polí s touto plodinou, většina je i GM sóji. A to přesto, že se v USA zřejmě neprováděly žádné testy, které by zkoumaly následky.
Ačkoli hlavním proklamovaným cílem GMO bylo snížení chemizace zemědělství, stal se – jak možná tušíte – pravý opak. Zatímco v první takzvané zelené revoluci se v 60. letech koncernům v čele s Monsantem podařilo přesvědčit zemědělce, aby používali syntetické pesticidy, nyní je v plném proudu druhá „zelená“ revoluce.
Herbicid Roundup představuje pro firmu Monsanto největší byznys
Do roku 2000, kdy mu končil patent, což by znamenalo ztrátu monopolu, představoval největší zisky pro Monsanto nejprodávanější herbicid na světě Roundup. Monsanto však přišlo s plánem, jak byznys udržet. Pomocí genových manipulací vytvořilo odrůdy rostlin s patentem Roundup Ready. Tato nová kukuřice (či sója či jiné plodiny) snese vyšší koncentraci herbicidu, takže zemědělcům ušetří námahu. Pole se Roundupem pořádně zalije a nevyroste tam nic jiného než kukuřice. Tato strategie se vyplatila. Rapidně vzrostl prodej Roundupu – v letech 1994 až 2005 o 1500 procent. Kromě toho, že postřik obsahuje jedovaté glyfosáty, jejichž zhoubnost na ekosystém i lidský organismus potvrzují další a další nezávislé studie, došlo ještě k jinému zajímavému jevu – vzniku superplevele, který si vůči Roundupu vypěstoval odolnost. Tím lépe pro Monsanto. Protože díky tomu teď může vyvíjet ještě silnější postřiky.
Americká firma (již ZEN bez úspěchu žádal o vyjádření) roztáčí chemický kolotoč i jinak. Druhý způsob, kterým se genetická modifikace provádí, je zabudování genu z bakterie Bacillus thuringiensis, jenž je sám o sobě pro hmyz toxický. Teoreticky tedy není potřeba umělá chemie. Francouzští a američtí vědci ale publikovali v odborném magazínu Nature Biotechnology alarmující závěry: na základě 77 studií z osmi zemí pěti kontinentů vyšlo najevo, že ze třinácti zkoumaných druhů hmyzu je jich už pět schopno požírat GM plodiny. Tito superčervi decimují celá kukuřičná pole v Iowě, Nebrasce či Illinois. Bojovat se s nimi dá jen koňskými dávkami Roundupu a koktejlu jiných, často zakázaných chemikálií.
I s humorem lze vyjádřit nesouhlas s politikou firmy Monsanto
Farmáři jsou navíc nuceni podepisovat s Monsantem smlouvu, podle níž musejí na GM plodiny používat pouze postřiky firmy Monsanto. Firma si ale patentovala i semena a vyvinula speciální technologii zvanou Terminator, která spočívá v tom, že se semena patentované rostliny stanou sterilními; farmáři tak místo tradičního uchovávání semen musejí nakupovat každý rok nová.
Herbicid jako poslední drink
Ptáte se, kdo to povolil? Inu, třeba Michael Taylor. Do amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nastoupil v roce 1991, přičemž předtím právně zastupoval Monsanto. Později se stal viceprezidentem Monsanta a nedávno zase zástupcem šéfa FDA. Do skupiny nad dohledem na bezpečnost potravin jmenoval prezident Obama nejmíň deset takových cestovatelů, včetně Margaret Millerové, jež se stala z vedoucí laboratoře Monsanta náměstkyní ředitele pro bezpečnost potravin – kontroluje tedy své vlastní produkty. Když je třeba, Monsanto sáhne k ještě přímočařejším metodám. V roce 2005 dostalo pokutu 1,5 milionu dolarů za uplácení 140 indonéských vládních úředníků a jejich příbuzných.
Ačkoli si Monsanto, vědomo si své katastrofální pověsti, najalo PR agenturu Burson-Marsteller, která jej barví nazeleno, fakta jsou čím dál znepokojivější. Když Indii zachvátila po zavedení GM bavlny vlna sebevražd, britský deník Daily Mail to s nadsázkou označil jako geneticky modifikovanou genocidu. Jen v roce 2009 spáchalo sebevraždu 17 638 indických zemědělců, tedy každých třicet minut jeden. Monsanto jim totiž zapomnělo říct, že nová bavlna potřebuje víc vody, což je ale v Indii problém. Podle smlouvy musejí nakupovat další a další semena a pesticidy, čímž se dostávají při opakované neúrodě do spárů lichvářů. Zabíjejí se ale stylově – vypitím Roundupu.
V Argentině, Peru a dalších zemích jsou drobní zemědělci rovněž likvidováni a živoří ve slumech, neboť se zde na obrovských plochách pěstují na export GM plodiny, zalévané hektolitry Roundupu. Evropa zatím navzdory obrovské lobby masivnímu zavedení produkce GM potravin celkem úspěšně vzdoruje. Odolá?
Zákon na ochranu Monsanta
Letos v březnu se lobbistům Monsanta podařilo v USA prosadit přílepek odst. 735, týkající se poskytování záruk zemědělcům, k vesměs nesouvisejícímu zákonu o senátním rozpočtu.
Pokoutně schválený předpis ministerstvu zemědělství umožňuje vydávat dočasná povolení k dalšímu užívání nových GM plodin, i když to soud zakáže. Výrobcům GMO poskytuje imunitu vůči verdiktům federálních soudů i v případě, že by jejich produkty poškodily lidem zdraví. Jinými slovy: Monsanto a spol. nenesou za své produkty odpovědnost.
Proti přílepku, nazývanému kritiky jako zákon na ochranu Monsanta, se vzedmula vlna odporu ze strany ekologických i spotřebitelských organizací i některých senátorů, kteří se hodlají zasadit o jeho zrušení…
Potravní řetězec? Nebo spíš chemická rovnice?
Semena – drtivou většinu GM semen si patentovala společnost Monsanto. Pěstitel, který pěstuje GM plodiny, nesmí podle smlouvy uchovávat semena pro další roky, tak jak tomu bylo vždy. Jinak se s ním Monsanto, jež má i svoji „genovou policii“, soudí. Firma navíc pomocí technologie Terminator činí semena sterilními, takže farmáři musejí nakupovat nová. GM semeny se postupně kontaminují i pole pěstitelů, kteří je odmítají. Ti pak musejí často u soudu prokazovat, že neporušili patent.
Kukuřice – z GM semen vyroste nejčastěji kukuřice a sója. Přes 90 procent kukuřice v USA je geneticky modifikované – má v sobě zabudovaný insekticid, který hubí například zavíječe kukuřičného. Zavíječ si už ale umí vyrobit rezistenci, a tak vznikají «superčervi», což vyžaduje víc chemie. Druhým způsobem GM je odolnost vůči vyšším koncentracím herbicidu. Jelikož se ale plodiny stávají odolnými, vzniká „superplevel“. A tak je třeba silnější jed.
Rajče – v ČR je povolené pouze pěstování GM kukuřice, v USA už se ale upravují i rajčata. Přidávají se do nich kvůli trvanlivosti rybí geny, do oleje zase geny z krys. V USA se GMO nemusí označovat, navíc dochází k úmyslné i neúmyslné kontaminaci normálních plodin, a tím i snížení jejich «plodnosti». EU zatím nátlaku amerického státu a korporací jakžtakž
odolává, ČR je ale hned po Španělsku vůči GMO nejvstřícnější.
Kráva – ani tak se ale GMO nevyhneme. GMO se totiž krmí zvířata, a to nikde na etiketě nenajdete. Pokud jíte masné a mléčné výrobky, je třeba sledovat, kde a kým jsou zvířata chována.
Kečup, plínky, Coca-Cola, sýry, chipsy, sušenky…
…to vše se vyrábí z kukuřice. Pozor tedy na výrobky hlavně z USA či Asie, čtěte pečlivě etikety. Hlavním argumentem pro používání GM plodin byla nižší spotřeba pesticidů. Realita je přesně opačná.
Nejprodávanějším herbicidem na světě je Roundup od Monsanta, který ve větší koncentraci zabije všechno živé kromě GM plodiny a používá se běžně i u normálních rostlin. Obsahuje nebezpečný glyfosát, který ničí střevní bakterie, jež se podílejí na
trávení a imunitě. Glyfosát má podle průzkumu v 18 evropských zemích včetně ČR v moči 6 z 10 lidí.
vyrábí i aspartam, stabilizátory, aditiva a další přísady, proto je důležité jíst co nejvíc čerstvé, lokální a sezonní potraviny. Jen tak máte (téměř) jistotu.
