Tradiční akce otevírání Moravice přilákala na vodáckou trasu mezi Kružberkem a Hradcem nad Moravice tisíce lidí. Vyschlé koryto ovšem vsáklo hodně vody vypouštěné z přehrady. Natěšené vodáky to ale nezastavilo. „Letos jsem jel s dětmi z dětského domova, které v lodi seděly poprvé. Bylo málo vody, takže řeka byla zacpaná, naštěstí jsem to ale projel,“ ohlédl se za letošním sjezdem zkušený vodák Eda Volák. I přes nedostatek vody si první zážitek na raftu užila také Tereza Soukupová. „Zorganizovali jsme takovou výpravu s celou rodinou a přáteli. Naštěstí měl jeden z nich zkušenosti se sjížděním řeky, jinak bych si netroufla. Věděl, co se dá sjet, a kdy raději vystoupit, navíc nás cestou doprovázelo auto. Na můj vkus bylo všude hodně lidí, zážitek to ale byl perfektní, chtěla bych se na loď dostat častěji,“ zhodnotila Soukupová.
Zraněný mladík Volák její nadšení nesdílel. „Kvůli nedostatku vody to bylo dost nebezpečné. Stačilo spadnout do vody a člověk si mohl lehce rozbít hlavu. Přilby navíc mělo málo lidí a ani vesty neměli zdaleka všichni,“ dodal Volák. I nezavodněné koryto dokáže být zrádné, což potvrdil i letošní sjezd. Zatímco loni uvízl pod jezem na čtyři minuty třiadvacetiletý vodák, letos skončil v nemocnici s vážným zraněním jedenadvacetiletý mladík. „V sobotu kolem jedné hodiny dostali záchranáři hlášení, že jeden z diváků spadl z mostu v Jánských Koupelích. Podle svědků byl krátce v bezvědomí, s posádkou záchranky se ale už byl schopen bavit. Zasahující lékař zjistil poranění hlavy a vážné zranění páteře,“ přiblížil nešťastnou událost mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.
Na jezy jedině kolmo
Nejčastěji vodáci doplácejí na neznalost řeky a alkohol. „Alkohol je na vodě hodně nebezpečný. Zkušený vodák si na to dává pozor a obzvlášť, když má v lodi začátečníky. Alespoň kormidelník by měl mít zkušenosti a trochu znát řeku,“ upozornil Volák.
Moravice je poměrně klidná řeka, ale má i několik nebezpečným míst. „Například jez Hrázky je hodně nepříjemný. Stačí ale řídit se několika pravidly a dá se bezpečně sjet. Pro Moravici platí, že najíždět na jezy musí vodáci kolmo a pomalu. Jinak třeba Weisshuhnův splav není až tak nebezpečný lidem, jako člunům. Na raftech se vesele sjížděl, ale lidé museli čluny vracet v hrozném stavu a odřené. Lepší je vysadit posádku a sjet splav buď sám, nebo člun na provazku převézt,“ poradil Volák.
Dbát by lidé měli i na základní vodácká pravidla. „Často se stávají úrazy při nasedání a vysedání z lodi. Když člověk nasedá ve směru toku, nemusí vědět, co mu udělá zadní část lodi. Vodáka dělá také to, že umí přečíst řeku. Když se někdo bude Neptunovi vzpouzet, skončí pod vodou,“ dodal Volák.
A jak poznat jez, přes který se nevyplácí přejíždět? „Opravdu nebezpečné jezy je většinou snadné rozeznat. Přestože mohou mít nejrůznější tvary a konstrukce, jedno mívají společné. Voda z podjezí neodtéká u hladiny, ale kdesi spodem. Hladina pod jezem pak bývá zpěněná, někdy s proudem viditelně se vracejícím zpět pod jez, jindy ale bývá zrádně zdánlivě klidná,“ řekl Volák.
Lidé musí sledovat i stav vody. Na jaře je jí většinou dostatek, v létě se na řece svezou maximálně jednomístné, nebo dvoumístné lodě. Výjimku tvoří vždy jeden víkend v letních měsících, kdy z Kružberku vypouštějí více vody přímo pro vodáky. Takové informace nabízí server raft.cz, nebo internetové stránky Povodí Odry. V těchto dnech není ani jeden úsek řeky sjízdný. Horní část do Malé Štáhle protéká úzkým a místy zarostlým korytem v prudkých meandrách. Vodáky ohrožují i padlé stromy. Na středním úseku jsou dvě přehrady, na kterých se nejezdí. Je v nich pitná voda. Na dolním úseku protéká přírodním parkem Moravice.
