Motokros: kdo nepadá, nezrychlí

Šestnáctiletý Martin Andrusiv se motokrosu věnuje od čtyř let. Dokázal už vybojovat titul vicemistra republiky pětaosmdesátek. Teď přesedlal na silnější stroj.

Je to nešťastná tečka za sezonou. Martin Andrusiv v první jízdě ve víkendovém závodě v Horažďovicích dojel na stopětadvacítce patnáctý, tedy ve středu startovacího pole. Do druhé jízdy už ale kvůli bolesti nenastoupil.

Pro letošní rok už žádné vysoké cíle nemá. „V příští sezoně bych rád uspěl v republikovém přeboru. V jednotlivých závodech seriálu bych se chtěl umisťovat do desátého místa,“ přeje si. Před dvěma lety vybojoval titul vicemistra republiky v pětaosmdesátkách, což jsou menší motorky pro závodníky do patnácti let. „Zatím je to můj největší úspěch,“ říká.

I když se zdá, že jezdec se na motorce jen veze, je motokros poměrně náročný sport. „Závodník musí mít dobrou fyzičku. Nejvíc namáhám ruce a nohy. Už jsem měl několik zranění, z motorky občas spadnu,“ přiznává.

„Kdo nepadá, nezrychlí,“ směje se jeho tatínek.
Právě ten přivedl Martina Andrusiva ke sportu. „Motokros jsem měl od malička rád, chodívali jsme se dívat na závody, tenhle sport mi učaroval. Když se syn naučil jezdit na kole, zkusil jsem ho posadit na malou motorku. Jemu se to zalíbilo a od té doby se jízdě na terénním motocyklu věnuje,“ vypráví tanínek, také Martin.

Najednou startuje až čtyřicet závodníků

K tomu, aby se člověk mohl prohánět na motokrosovém okruhu, nepotřebuje řidičský průkaz. Pro závodění je ale třeba mít licenci. „Na silnici zatím jezdit nemůžu, ale teď si dělám papíry na normální motorku. Až budu starší, rád bych si udělal řidičák i na silnější stroje,“ popisuje mladý závodník.
V motokrosových závodech startují všichni soutěžící najednou. Může jich být až čtyřicet, takže někdy dochází k velkým strkanicím. Závody se konají většinou každý víkend a Martin Andrusiv za nimi jezdí po celé republice.

Andrusiv není jediný, kdo se v Hradci věnuje motokrosu. „Myslím si, že zájem na Hradecku roste. V Kunžaku kdysi bývalo vyhlášené motokrosové závodiště, takže kořeny tady sport má. Pokoušíme se na ně opět navázat,“ tvrdí jeho otec.

Společně mají velký sen: vybudovat motokrosovou dráhu i v Hradci. „Podpora sportů by mohla být větší. Kraj a město by mohly být ke sportovcům trochu vstřícnější,“ přeje si otec závodníka.