Devět tisíc kilometrů sem a devět tisíc kilometrů zpátky. Pro dva chlapce z chudého Kambodžského království je to první a možná také poslední cesta dopravním letadlem. Má pro ně ale daleko vyšší cenu.
Lékaři v motolské nemocnici jim vrátili naději, která se každým dnem zmenšovala. Operovali jejich srdce a vrátili je zpět do života.
Jsem český doktor a hledám děti
Když se kardiolog Tibor Klein vypraví do světa, je jasné, že zpátky nepřijede sám. Už více než deset let jezdí do zemí, kde zuří válka, a hledá děti. Malé pacienty se srdečními vadami, které by bez jeho přesné diagnózy nepřežily.
„Srdeční vada se dá velmi spolehlivě určit a pravděpodobnost uzdravení je velmi velká,“ vysvětluje Klein. Na operační sál Dětského kardiocentra v motolské nemocnici přivezl už desítky pacientů, třeba třítýdenního Edonise z kosovské Prištiny nebo desetiletého Arefa z irácké provincie Basra.
„Jeho otec byl veterán z irácko-íránské války. Neměl jedno oko, po těle plno jizev a šrámů. Ale svého syna neustále nosil. Chlapec i několikrát za den upadal do bezvědomí kvůli srdeční vadě. Když jsme jej operovali v Praze, slavil zrovna desáté narozeniny. Až po operaci v deseti letech se poprvé rozběhl, to byl fantastický pocit,“ říká kardiolog.
Stejnou nemoc měli ještě před dvěma měsíci i oba kambodžští chlapci. Jmenuje se Fallotova tetralogie a patří mezi jednu z nejčastějších dětských srdečních vad.
„Do plic teče málo krve. Děti jsou modré, zadýchávají se, omdlévají, protože tepenná krev je nasycená jen malým množstvím kyslíku,“ vysvětluje Tibor Klein.
České děti, které tuto diagnózu mají, lékaři operují hned po narození nebo do jednoho roku života. Děti v rozvojových zemích takové štěstí nemají. „Jsou případy, kdy s takovou srdeční vadou žijí i do dvanácti třinácti let, měli jsme i osmnáctiletého pacienta. Bez operace je ale čeká brzká smrt. Každá operace je záchrana pacienta,“ podotýká Klein.
„Bude si moct hrát a chodit do školy,“ těší se maminka čtyřletého Auvina.
Za pacienty s kulometem v ruce
Cesta k tomu, aby se nemocné děti dostaly do rukou motolských kardiologů, není jednoduchá.
Nejdříve se musejí dostat do nějakého nemocničního zařízení, kde jejich srdeční vadu odhalí. To, nad čím se v Evropě nikdo nepozastavuje, bývá ve válkou postižených státech nad síly rodičů i příbuzných.
„Složitou bezpečnostní situaci jsme zažili v Iráku, za dětmi jsme jezdili v koloně, deset vojáků, tři džípy, kulomety,“ vzpomíná lékař.
Vše začalo před sedmnácti lety, kdy lékaři poprvé vyjeli s českou armádou a programem Medevac, který zaštiťuje české ministerstvo vnitra, do bývalé Jugoslávie.
„První pacientkou byla chorvatská holčička. Břicho jí zranil granát, který vybuchl poblíž domu, kde bydlela,“ říká Tomáš Haišman z ministerstva vnitra.
Od té doby začali lékaři jezdit do Kosova, Iráku či Pákistánu. Jak války ustávaly, proměnily se i diagnózy. Pacienty s válečnými zraněními, zlomeninami či popáleninami vystřídaly děti se srdečními vadami.
Jedna operace vyjde na čtvrt milionu korun
Do Kosova už vyjížděl kardiolog Klein. „Je to sice evropská země, ale pacienti jsou tam hodně zanedbaní,“ říká kardiolog. Na místě dělá konečný výběr dětí pro operace v Praze. Například při jedné z návštěv Kosova prohlížel na čtyřicet dětí, jen dvě nakonec ale jely do Česka.
Kdo se dostane do Motola, má vyhráno. Dětské kardiocentrum se může chlubit renomé, které nemá žádné podobné zařízení v Evropě. „Úmrtnost do třiceti dnů po operaci je kolem 1,5 procenta. To nás řadí k absolutní světové špičce,“ říká primář centra Jan Škovránek.
Operace jednoho pacienta s dopravou i pobytem přijde na dvě stě tisíc až čtvrt milionu korun.
Čeští lékaři z ciziny přivezli a operovali 126 pacientů. Číslo není konečné. „Na konci roku jsme vyšetřili další děti. K operaci je připravených dvanáct dětí z Afghánistánu a čtyři z Kambodže. První přijedou už v březnu,“ dodává Klein
