Motýlí farma všechny fascinuje | E15.cz

Motýlí farma všechny fascinuje

V Mladé Boleslavi nelétá tolik motýlů jako nad jedním záhonem červenobílých jiřin.

Motýlímu reji nad záhonem jiřin nechtějí návštěvníci zahrady Domu dětí a mládeže v Jaselské ulici ani uvěřit. „Nejdřív jsem myslela, že je to nějaká náhoda. Ale chodím sem skoro každý den. Motýli jsou na tomto místě pokaždé, když svítí slunce. A je jich obrovské množství,“ říká Jaroslava Kmentová. Podívanou si nenechává ujít ani Josef Sochor. Nezevšedněla mu, ačkoliv ji jako provozní vedoucí zahrady může pozorovat každý den. „Je to skutečná nádhera. Až jiřiny v srpnu naplno rozkvetou, bude tam motýlů ještě mnohem víc. Večer je na záhoně zase spousta můr. Dokonce i lišajové se třepetají kolem květů. Vypadají jako noční kolibříci,“ říká Sochor.
Umí vysvětlit i důvod neobvyklé podívané. „Mohou za to právě květy jiřin. Je to speciální druh. Jmenují se Cupido a jejich nektar motýly nesmírně láká. Jsou jako omámení,“ vysvětluje Sochor.

Zelená oáza

Zvláštností je na tomto kousku přírody v srdci města víc. Takový byl ostatně záměr. „Podobně jako kolegové jsem i já velký obdivovatel přírody. Květiny i zvířata mám moc rád. Když jsem před třinácti lety do zahrady nastupoval, chtěl jsem, abychom mohli dětem i dalším návštěvníkům ukázat i něco, co se hned tak nevidí,“ vysvětluje Sochor.
Například právě hlízy jiřin Cupido sháněl několik let. Cestuje po výstavách a botanických zahradách. Když objeví nějakou zvláštnost, chce ji mít. A taky se o ni dokáže postarat. „Dřív jsme jezdili do zoologické zahrady v Liberci. Nyní se každý den raději zastavíme tady. Je to taková oáza uvnitř města,“ říká maminka čtyřleté Verunky Čumplové. Ta přišla jako každý jiný den pozdravit své zvířecí kamarády. Od motýlího záhonu musí rychle za králíky a morčaty. A za poníkem. „Je to tu vážně moc příjemné. V kavárně se vždy zastavíme na něco dobrého a Verunka má pokaždé připravené nějaké korunky pro zdejší zvířátka. Do kasičky je musí hodit sama,“ dodává Čumplová.

O zvířata pečují i děti

Podobně jako Verunka přispívá v zahradě většina návštěvníků. Téměř na všech klecích a teráriích je i cedulka se jménem adoptivních rodičů. Skutečnými rodiči zvířat jsou místní pracovníci. Vydat- ně jim po celý rok pomáha- jí děti, které sem chodí do nejrůznějších přírodovědných kroužků. Často se tam zdr- ží déle i některý z malých návštěvníků. Když chce pomo- ci s krmením nebo uklízením, nikdo mu v tom nebrání. Na-opak. Poradí mu a ukážou, jak na to.
„Kolem květin i zvířat je spousta práce. Ale má to něco do sebe. Třeba to tu pochopí i jiní. Samozřejmě mi dělá dobře, když vidím, že se tady návštěvníkům líbí. Někdy se naopak s kolegy neubráníme úsměvu. O živočišných druzích toho dnes lidé moc nevědí. Zvlášť o těch běžných. Třeba mládě rorýse a káněte si, bohužel, splete i veterinář,“ říká Sochor.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.