Pospolitě žijící hmyz, který je pokládaný za jeden z nejpočetnějších na naší planetě. Mravenci. Provzdušňují půdu, odstraňují tlející zbytky rostlin a mrtvolky savců a nepřenášejí nákazy. V přírodě jsou velmi užiteční, ale soužití s nimi je někdy nepříjemné a bolestivé. Boj s nimi je navíc nákladný a ne vždy úspěšný. Na rozdíl od člověka jsou nesmírně přizpůsobiví a schopní vypěstovat si odolnost na chemický postřik během dvou až tří dnů.
Mravenci dokáží využít sebemenší skuliny
V bytech žije jen několik druhů. Především jsou to běžní evropští mravenci. Ti do obydlí pronikají nejčastěji v zimě, když hledají potravu.
Horší jsou druhy, které pocházejí z teplejších krajin. Tito mravenci nejsou schopni přežít v našich klimatických podmínkách a obývají pouze vytápěné prostory.
Nejznámějším zástupcem této skupiny přistěhovalců je mravenec farao.
„Po přečtení všech možných rad jsem na faraony nejprve použil Raid, ale ten moc nefungoval,“ říká Pavel Dostál z Mladé Boleslavi. „Poté jsem nasadil ocet a Savo a nakonec jsem použil hydroxid sodný. Postupně jsem všechno lil do spáry mezi stěnu a podlahu pod parkety,“ dodává Dostál. Výsledek se ale nedostavil.
Kolonie mravenců jsou odolné a vynalézavé. V bytě přestěhují ohrožené hnízdo během pár hodin, jsou schopni u domu vydrolit maltu a prolezou sebemenší skulinou. Každé volně přístupné jídlo okamžitě znehodnotí.
Dlouhé průvody po podlahách a nábytku jsou deprimující a navíc jsou agresivní a mohou člověka svými kusadly i pokousat.
Pohroma na zahradě
se jmenuje mšice
I když se mravenci nedostanou do bytu a založí si kolonii na zahradě, je to pro milovníka rostlin také pohroma.
Ničí trávník, napadají zra- jící ovoce a hlavně chovají mšice. Je to pro ně zdroj sladké šťávy, medovice, kterou se živí.
Některé druhy nosí mšice přímo do mraveniště, ale především je ochraňují. Stavějí jim dokonce příbytky anebo je přenášejí na jiné rostliny.
„Měsíční jahody mi napadli rezaví mravenci,“ říká Květa Radilová. „Nepomohlo vůbec nic, nakonec jsme jahody vykopali a vyměnili půdu. A růže jsou letos úplně obalené mšicemi. Zkoušíme různé postřiky, ale je to těžké, právě dozrává ovoce a nechci používat chemii,“ doplňuje Radilová.
Indikátor nepořádku
v obchodech
„Pokud kontroluji provozovnu a vidím mravence, považuji to za signál, že něco není v pořádku,“ říká hygienik Jiří Dvořák. „Jestliže se do místnos- ti dostali mravenci, mohou tam vniknout i jiné, problémovější druhy hmyzu. Jinak z pohledu hygieniků nejsou mravenci nebezpeční a nepřenášejí aktivně nákazu,“ dodává Dvořák.
Obrana proti tomuto hmyzu je velmi problematická. V drogeriích se prodávají insekticidní spreje a požerové nástrahy. Fungují, jen pokud je mravenců v bytě menší množství.
Na faraony zabírají pou- ze požerové nástrahy, po- stříkání sprejem na ně nepůsobí a zápach ublíží spíš majite- li bytu než mravencům.
Při velké invazi je jednodušší po- zvat si dezinsekční firmu, která kolonii bezpečně zlikviduje.
Jen pozor na mravence lesního. Je to větší druh, který se snadno pozná podle mraveniště. Staví si typické velké kupy. Je zákonem chráněný a jeho likvidace je trestná.
Bez svých druhů velmi brzy zahyne
Mravenci žijí pouze v komunitě. Výzkumy prokázaly, že samotný jedinec během několika hodin zemře, dva mravenci vydrží delší dobu.
Každé mraveniště obsahuje pouze tři základní typy jedinců. Královny (matky), samečky a dělnice.
Královny mají křídla a jsou o poznání větší než ostatní členové hnízda. Mohou se dožít až dvaceti let. V lesním mraveništi může být až milion jedinců a několik stovek královen.
Samečci mají rovněž křídla, ale jsou menší než královny. Nejpočetnější z celého mraveniště jsou dělnice a poznají se snadno podle toho, že jim křídla chybí. Samci slouží pouze k oplodnění samice a hned po spá- ření hynou. Budoucí králov- na vyhledá vhodné místo pro nové mraveniště, postupně ztratí křídla a založí novou kolonii.
