Když v roce 2002 prasklo potrubí na libereckém Nerudově náměstí a voda vyplavila na povrch lidské kosti, archeologové zavětřili. Ve výkopu, který vyhloubili dělníci při opravě, objevili přes dvě stovky let staré hroby.
Od té doby je pro ně Nerudovo náměstí pokladem, který ukazuje na největší historickou událost města – bitvu u Liberce. V roce 1757 se v ní utkaly desítky tisíc pruských a rakouských vojáků a měla zásadní význam ve vývoji sedmileté války, ve které Marie Terezie přišla o Slezsko. Bitvu pod svahy Ještědu svedla vojska 21. dubna 1757. Rakušané prohráli a otevřeli Prusům cestu na Prahu.
„V Liberci ji nic nepřipomíná. Na Nerudově náměstí, kde býval vojenský špitál a pod zemí leží stovky, možná tisíce vojáků, není ani deska. Je to škoda, protože městu chybí velká historická událost,“ tvrdí archeolog libereckého muzea Petr Brestovanský. Ten hlídá náměstí líp než policejní kamera. Zvlášť nyní, když na něm a v jeho okolí dělníci rozkopávají kvůli opravám ulice, a další nálezy daly za pravdu historikům.
Knoflík s korunkou
„Vykopali jsme hromadné hroby. Jsou v nich ranění z bitvy u Liberce, kteří ve špitálu zemřeli, nejspíš na skvrnitý tyfus. Je jich tam tolik, že kosti leží různě přes sebe, takže to svědčí o velké epidemii. Hroby se táhnou pod celým náměstím a možná i pod okolními ulicemi,“ říká Brestovanský. V jednom z výkopů objevil knoflík z kamizoly s korunkou a písmenem K. „Je z doby císaře Karla VI., otce Marie Terezie, ta ale nestačila po nástupu armádu hned přestrojit. Našli jsme i knoflík se znakem Marie Terezie, takže víme, že šlo o událost v druhé polovině osmnáctého století, což historicky odpovídá právě bitvě u Liberce,“ říká Brestovanský.
Domlouvá nyní s městem změnu původního projektu. Ten totiž počítal se vzrostlými stromy. To se ale archeologům nelíbí.
„Bojí se, že by kořeny prorostly do hrobů, a tím je poničily. Projekt změníme a náměstí osázíme parkovými stromy, jehličnany a keři. Ty mají kořeny do šířky, takže hrobům pod nimi vadit nebudou,“ říká náměstek liberecké primátorky Lukáš Martin.
Podle Brestovanského má Liberec šanci událost světu připomenout. „Jsou dvě varianty. Pokud tam najdeme něco koukatelného, ukážeme to lidem přímo, například pod sklem. Další možností je pomník, pod kterým do schránky uložíme kosti vojáků,“ popisuje Brestovanský. Ten by nejraději spojil odhalení památníku i s rekonstrukcí historické bitvy.
Opravy náměstí a okolí by měly přijít na třiadvacet milionů korun a většinu zaplatí Unie. I když město počítá s pětadvaceti parkovacími místy, promění se náměstí v klidnou zónu s lavičkami a zelení.
