Mrtví na výstavě šokují. Ale jen naoko
Most / Žena na hranici, lidské kostry, lebka nad starověkým příbytkem, vampíři, mumie, pohřby bohatých i chudých. Smrt je tématem výstavy, která je nově k vidění v Oblastním muzeu v Mostě.
Na první pohled morbidní expozice je ojedinělou výpovědí o životě a zvycích našich předků. „Smrt je a vždy byla součástí života. Jen si to často bojíme přiznat,“ zamýšlí se nad obrazovými dokumenty dávnověkých pohřbů archeolog Petr Holodňák, kurátor výstavy.
Luxusní rezidence
Hroby měly různou atmosféru. Od zcela prázdných až po luxusní rezidence. Vysoce postavený kmenový náčelník z šestého století před Kristem dodnes odpočívá na pohovce z bronzového plechu na kolečkách. V pohřební komoře šest krát šest metrů má honosný inventář včetně pětisetlitrové nádoby na medovinu, čtyřkolový vůz s luxusním hliněným i bronzovým nádobím, soupravu na obřadní pití vína a další cennosti.
Žehem nebo do země
Nejstarší hroby u nás pocházejí z mladšího paleolitu. „I v dávné minulosti lidé ukládali mtvé přímo do země, anebo je spalovali. V různých dobách pravěku se nakládání s mrtvými měnilo. Z pozdní doby kamenné známe pohřby ve skrčené poloze na boku. Jinak se ukládala žena a jinak muž,“ odhaluje časy minulé Holodňák.
Muže do hrobek ukládali na pravém boku lebkou k západu, ženy na boku levém a hlavou k východu. „Jakou symboliku v tom po tisíciletí zachovali, se můžeme jen domnívat,“ říká archeolog. Ať muž nebo žena, obličej měli vždy tváří k jihu. Kult uctívání slunce a znovuzrození asi není významově vzdálený.
„Netušil jsem, že i my máme své mumie,“ hledí na výstavní panel s tímto tématem návštěvník Václav Karas. Říká se jim lidé z bažin. Kyselá rašeliniště jsou nejdokonalejším konzervantem.
Dokonalé mumie z bažin
„Přirozenou cestou vytvoří mumie stejně dokonalé jako ty z Egypta. Mumiím z doby tři a půl tisíce let před naším letopočtem můžeme sejmout otisky prstů. Mají zachovalé účesy, šaty, šperky,“ vypráví s úžasem spoluautorka výstavy Renata Kassalová. Žárové kremace lidé kdysi také využívali. „Až při pěti až sedmi stech stupních Celsia dochází k zásadním změnám na lidských kostech,“ konstatuje Kassalová. Předci kosti dál fyzicky lámali, drtili a ukládali do jamek v zemi nebo do pietních nádob. „Je složité určit pohlaví z těchto ostatků,“ tvrdí Holodňák. Jediným vodítkem mohou být zuby, zubní sklovina, která je nejodolnější. Téma smrti lidi přitahuje. Potvrzuje to i Josef Gerthner z Mostu. „Přišel jsem ze zvědavosti. A jsem mile překvapený, vřele doporučuji všem,“ říká Gerthner.
Výstava v mosteckém muzeu potrvá do konce srpna.
