S životem středověkých řemeslníků, Keltů a jiných civilizací, které kdysi obývaly území hlavního města, se mohou návštěvníci seznámit na výstavě nazvané Cesta do hlubin města – 12 nej… objevů pražské archeologie.
„Vystavené předměty pochází z archeologických nálezů z centra, ale i z okolních částí města,“ říká kurátorka výstavy v Muzeu hlavního města Prahy Miroslava Šmolíková.
Expozice je unikátní, takové množství vystavených nálezů z tolika oblastí se na jedné výstavě dosud nesešlo. Návštěvníci si mohou prohlédnout, jaké poklady ležely stovky let pod Malou Stranou, Novým Městem, Ruzyní, Čakovicemi, Třeboradicemi nebo pod Zličínem.
Odborník: Praha je unikátní
Výstava je rozdělená do dvanácti tematických částí podle významu. „Ten spočívá třeba v rozsáhlosti nálezu nebo v jeho unikátnosti,“ vysvětluje kurátorka.
Podle Šmolíkové jde ale o výběr z výběru, protože každý den archeologové nacházejí další předměty. „V posledních letech máme hodně nálezů díky obrovskému stavebnímu boomu,“ říká Šmolíková.
Zároveň ale právě kvůli velkému množství nových staveb nemají archeologové tolik času na průzkum.
Většina nálezů pochází z objevů po roce 2000. Nechybějí mezi nimi vykopávky, které našli archeologové na území obchodního centra Palladium. „To byl z českého archeologického hlediska výzkum století,“ tvrdí Šmolíková.
Praha je podle Jaroslava Podlisky z Národního památkového ústavu díky své poloze uprostřed Evropy z archeologického hlediska jedinečná. „V Praze jsou důkazy o osídlení již z nejstarší doby kamenné,“ uvádí Podliska.
Výzkum na Pražském hradě
Každá z dvanácti částí výstavy je podle kurátorky něčím výjimečná. Jednou z nich je expozice o Pražském hradě, kde archeologický výzkum trvá již od dvacátých let dvacátého století. „Je to nejdelší soustavný archeologický výzkum v Praze,“ říká Šmolíková.
Zatímco průzkum na Pražském hradě je nejdelší, jedna z částí výstavy představuje nejnovější výsledky archeologického výzkumu na území města. „V loňském roce archeologové ve Zličíně objevili dosud největší kostní pohřebiště na našem území,“ říká kurátorka Šmolíková.
Germánské hroby podle ní pocházejí z druhé až třetí třetiny pátého století.
„Nález čítá 177 hrobů, ve kterých byly pohřbeny především ženy,“ upřesňuje Šmolíková.
V hrobech archeologové našli například kolekci stříbrných spon nebo množství neporušených skleněných pohárů. Kromě těchto pokladů je součástí expozice také jeden z odkrytých hrobů.
Jedny z nejstarších exponátů pocházejí z Ruzyně, kde archeologové objevili neolitický rondel, tedy kruhovitou pravěkou tvrz.
Od září budou i přednášky
Návštěvníci si mohou na výstavě doplnit informace například prostřednictvím různých dokumentů a počítačové simulace.
Od poloviny září pak pro ně pracovníci muzea připravili cyklus dvanácti přednášek.
„Každou středu od půl šesté večer věnujeme tematickou přednášku jedné části výstavy,“ říká Šmolíková.
Soboty budou patřit dětem, které se mají hravou formou a prostřednictvím prezentací dozvědět něco více o historii Prahy.
Výstava o archeologických nálezech v Muzeu hlavního města Prahy potrvá do 10. ledna příštího roku.
