Hradby zatopené pevnosti nalezené ve východním Turecku zůstaly výjimečně zachovalé. Podají jedinečné svědectvím o pradávné civilizaci Urartu z doby železné.
Příběhy o zatopených městech, třeba jako je ten o Atlantidě, zpravidla patří do legend a mýtů. Archeologům ale tentokrát přálo štěstí: pod hladinou východotureckého Vanského jezera ležícího na Arménské náhorní plošině našli zhruba kilometr dlouhý hrad. Jeho dosud odkryté hradby jsou navíc díky silně alkalickým vodám jezera výjimečně dobře zachovány, což těší zvláště vědce zaměřené na studium historie jezera a dávných civilizací na jeho březích.
Hrad je zhruba tři tisíce let starý, pochází tedy z doby, kdy u jezera žila civilizace Urartu, mezi devátým až šestým stoletím před Kristem nazývaná Království Van. V průběhu staletí se však hloubka jezera, která teď činí maximálně 457 metrů, výrazně měnila.
Už dřívější několik let probíhající výzkum pod hladinou odhalil třeba náhrobní kameny z doby Seleukovců, dynastie, jež ve třetím století před naším letopočtem ovládla asijskou část panství Alexandra Velikého. Některé nálezy z oblasti leží i nad úrovní současné hladiny jezera.
„Mnoho civilizací a lidí se zde v průběhu let usadilo a zanechalo po sobě řadu dosud neprobádaných reliktů,“ uvedl šéf potápěčského archeologického týmu Tashin Ceylan z Van Yüzüncü Yıl University. Zmínil i loňský objev vraku ruské lodi potopené v roce 1948. Archeologové zatím nedokázali kvůli tlusté vrstvě usazenin změřit přesnou výšku hradeb, nicméně na místě dál pracují a zjišťují další podrobnosti o nalezeném sídle.
